Mince Caracally
Mince císaře Caracally (211-217 n. l.) představují jednu z nejvýznamnějších emisí pozdní římské říše. Caracalla je známý zejména svým ediktem z roku 212, který udělil římské občanství všem svobodným obyvatelům říše, což zásadně změnilo charakter antického světa.

Stříbrný denár Caracally z roku 202 n. l. s impozantní vojenskou trofejí a dvěma zajatci symbolizuje římská vítězství nad Parthy. Atraktivní sběratelský kus s výrazným reliéfem...
Marcus Aurelius Severus Antoninus, známý jako Caracalla, vládl říši v letech 211-217 n. l. a zanechal po sobě nejen kontroverzní politické dědictví, ale také numismatické poklady nejvyšší hodnoty. Jeho mince patří mezi nejhledanější exempláře římské numismatiky a každý kus vypráví příběh jednoho z nejdramatičtějších období antických dějin.
Caracalla vstoupil do historie především díky svému Constitutio Antoniniana z roku 212 n. l., ediktu, který udělil římské občanství prakticky všem svobodným obyvatelům říše. Tento revoluční krok měl dalekosáhlé důsledky nejen politické, ale i ekonomické – rozšířil daňovou základnu říše a zároveň se odrazil v mincovnictví, kde se objevují nové typy oslavující jednotu impéria.
Mince z Caracallovy vlády vynikají svou portrétní věrností a uměleckou kvalitou. Císařovy rysy, zachycené na aureiích, denárech i bronzových nominálech, odrážejí jeho vojenskou povahu a ambiciózní charakter. Časté jsou motivy oslavující vojenské úspěchy, zejména z německých a parthských tažení, které Caracalla vedl s neméně proslulou tvrdostí než jeho domácí politiku.
Pro sběratele představują Caracallovy mince fascinující spojení historické významnosti s numismatickou krásou. Jejich investiční potenciál podtrhuje fakt, že pocházejí z období, kdy se říše nacházela na vrcholu své moci, avšak již s příznaky budoucích problémů, což z nich činí svědky přelomu epoch.