Mince Caracally
Caracalla (188–217) byl římským císařem v letech 211 až 217. Vládu zahájil vraždou vlastního bratra a vešel do dějin ediktem, jímž udělil římské občanství prakticky všem svobodným obyvatelům říše. Vládl šest let. Zavraždil ho vlastní voják na tažení proti Parthům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Caracalla (188–217), vlastním jménem Lucius Septimius Bassianus, byl starším synem císaře Septimia Severa a Julie Domny. Přezdívku, pod níž je znám, dostal podle galského pláště s kapucí, který nosil a jehož nošení prosazoval i u dvora.
Otec ho spolu s mladším bratrem Getou určil za spoluvládce a na smrtelném loži v Británii je nabádal, aby drželi spolu, obohacovali vojáky a o ostatní se nestarali. První část rady oba synové okamžitě porušili.
Po Severově smrti roku 211 se bratři vrátili do Říma a jejich soupeření rychle přerostlo v otevřené nepřátelství. Uvažovalo se dokonce o rozdělení říše. Roku 212 nechal Caracalla Getu zavraždit v náručí jejich matky a následovaly čistky mezi jeho stoupenci.
Téhož roku vydal nařízení, které je známé jako Constitutio Antoniniana. Udělovalo římské občanství všem svobodným obyvatelům říše, což byl krok bez obdoby. Motivace byla patrně z velké části daňová, důsledky však byly hluboké a trvalé.
Vládl především s ohledem na vojsko. Výrazně zvýšil žold, což zatížilo státní pokladnu a vedlo ke znehodnocování mincí. Zavedl novou stříbrnou minci, kterou dnes numismatika označuje jako antoninianus.
V Římě po sobě zanechal obrovské lázně, jejichž rozvaliny patří k nejpůsobivějším antickým stavbám města. Naopak jeho návštěva Alexandrie roku 215 skončila masakrem obyvatel, kteří si z císaře tropili posměch.
Roku 217 se vypravil na východ proti Parthům. Během cesty poblíž Karrh ho zabil voják z jeho vlastní stráže, patrně na popud pretoriánského prefekta Macrina, který se vzápětí chopil moci. Caracallova vláda bývá vnímána jako doba, kdy se moc císaře začala opírat téměř výhradně o armádu.
