Mince českého království, Strana 5
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1793, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Půl tolar Josefa II. z roku 1789 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Čtvrt tolar Marie Terezie z roku 1745 s bohatě zdobeným erbem a portrétem panovnice. Vzácný exemplář rané ražby z období válečných konfliktů o rakouské dědictví. Mince je krásně...
Stříbrný tolar z roku 1743 ražený v Kremnici představuje ranou emisi vlády Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších panovnic habsburské monarchie. Tento kus s motivem korunované...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v Hallu kolem roku 1580. Vynikající ukázka habsburského mincovnictví s portrétem arcivévody v brnění a bohatě členěným rodovým...
Čtvrtolar Ferdinanda I. z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby představují symbol mocenského...
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského, ražený bez datace v hallské mincovně, patří k mimořádně vzácným a sběratelsky ceněným emisím pozdní renesance. Na líci je zobrazen...
Reprezentativní stříbrný tolar z roku 1691, ražený za vlády Leopolda I. v Kremnici, ztělesňuje bohatství habsburského baroka a stabilizaci říše po válkách s Osmany.
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu, s habsburským dvouhlavým orlem a čtyřkorunovým křížem – symbol síly monarchie a vlády nad střední Evropou.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
