Mince Christopha Franze von Busecka

Mince Christopha Franze von Busecka odkazují na pozdní etapu církevních knížectví ve Svaté říši římské, kdy se duchovní vládcové uplatňovali i jako světská vrchnost a mincovní páni. Christoph Franz von Buseck (1724–1805) pocházel ze starého šlechtického rodu a v pokročilém věku byl zvolen bamberským biskupem. Úřadu se ujal v atmosféře politické nejistoty, kterou přinesly revoluční a napoleonské války.

Jako kníže-biskup stál v čele Hochstiftu Bamberg, tedy územního státu církevní povahy, a jeho vláda spadá do let 1795–1802. V tomto období musel opakovaně čelit vojenskému tlaku: při francouzských vpádech do říšských zemí několikrát uprchl a správa země tím trpěla. Současně se v celé říši stupňoval tlak na přetvoření starého řádu, v němž církevní državy patřily k oporám tradičního mocenského systému.

Do této doby spadají i mince nesoucí jeho jméno a titul biskupa a knížete, které připomínají, že i duchovní stát potřeboval vlastní stabilní hotovost. Známé jsou například talerové ražby s městským motivem Bamberku, přičemž některé kusy byly raženy v Norimberku jako významném mincovním centru regionu. Emise tak zachycují poslední roky, kdy Bamberg ještě vystupoval jako samostatný stát s vlastními panovnickými právy.

Rozhodující zlom přinesla sekularizace na počátku 19. století, kdy byla církevní knížectví postupně rušena a jejich majetek přecházel na světské vládce. Bamberg byl obsazen Bavorskem a 29. září 1802 byl Christoph Franz von Buseck donucen vzdát se světské vlády. Biskupem zůstal až do smrti, ale už bez územní moci, takže jeho mince patří k posledním svědkům zániku staré říšské struktury v jižním Německu.