Mince Christopha Franze von Busecka
Mince Christopha Franze von Busecka souvisejí s krátkou vládou posledního bamberského knížete-biskupa (1795–1802) v závěru Svaté říše římské. Ražby vznikaly v době válek s revoluční Francií a končí nuceným odstoupením při sekularizaci, kdy bavorské obsazení ukončilo světskou moc biskupství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Christopha Franze von Busecka odkazují na pozdní etapu církevních knížectví ve Svaté říši římské, kdy se duchovní vládcové uplatňovali i jako světská vrchnost a mincovní páni. Christoph Franz von Buseck (1724–1805) pocházel ze starého šlechtického rodu a v pokročilém věku byl zvolen bamberským biskupem. Úřadu se ujal v atmosféře politické nejistoty, kterou přinesly revoluční a napoleonské války.
Jako kníže-biskup stál v čele Hochstiftu Bamberg, tedy územního státu církevní povahy, a jeho vláda spadá do let 1795–1802. V tomto období musel opakovaně čelit vojenskému tlaku: při francouzských vpádech do říšských zemí několikrát uprchl a správa země tím trpěla. Současně se v celé říši stupňoval tlak na přetvoření starého řádu, v němž církevní državy patřily k oporám tradičního mocenského systému.
Do této doby spadají i mince nesoucí jeho jméno a titul biskupa a knížete, které připomínají, že i duchovní stát potřeboval vlastní stabilní hotovost. Známé jsou například talerové ražby s městským motivem Bamberku, přičemž některé kusy byly raženy v Norimberku jako významném mincovním centru regionu. Emise tak zachycují poslední roky, kdy Bamberg ještě vystupoval jako samostatný stát s vlastními panovnickými právy.
Rozhodující zlom přinesla sekularizace na počátku 19. století, kdy byla církevní knížectví postupně rušena a jejich majetek přecházel na světské vládce. Bamberg byl obsazen Bavorskem a 29. září 1802 byl Christoph Franz von Buseck donucen vzdát se světské vlády. Biskupem zůstal až do smrti, ale už bez územní moci, takže jeho mince patří k posledním svědkům zániku staré říšské struktury v jižním Německu.
