Mince Christopha Franze von Busecka
Mince Christopha Franze von Busecka pocházejí z let 1795–1802, kdy vládl jako poslední bamberský kníže-biskup. Razil je podle konvenční měny, například tolary s erbem a pohledem na Bamberk nebo dvacetikrejcary z roku 1800. Biskupství zaniklo, když je v září 1802 obsadilo Bavorsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) se narodil 28. prosince 1724 v Jagstbergu ve starém šlechtickém rodu pánů z Busecku. Jeho strýc Amand von Buseck byl knížetem-biskupem ve Fuldě a synovec Georg Karl von Fechenbach knížetem-biskupem ve Würzburgu. O jeho mládí se ví velmi málo.
Bamberským biskupem byl zvolen jako sedmdesátiletý a teprve poté přijal kněžské svěcení; biskupské svěcení mu 16. srpna 1795 udělil synovec Fechenbach. Současníci jej popisovali jako slabého a lakotného vladaře závislého na oblíbencích. Za první koaliční války prchl roku 1796 před Francouzi do Prahy a roku 1799 do Saalfeldu. Po návratu roku 1800 si zvolil synovce Fechenbacha za koadjutora a nástupce.
Při sekularizaci církevních knížectví obsadilo Bavorsko 29. září 1802 bamberské biskupství a Buseck přišel o světskou moc. Biskupem zůstal až do smrti 28. září 1805 v Bamberku. Byl tak posledním knížetem-biskupem bamberským.
Bamberk razil za jeho vlády mince podle konvenční měny, v níž se z jedné kolínské hřivny ryzího stříbra razilo deset tolarů. Tolar z roku 1800 nese na líci biskupův erb a na rubu pohled na město Bamberk s nápisem o konvenční měně. Dvacetikrejcary z téhož roku uvádějí, že se jich ze hřivny ryzího stříbra razí šedesát. Město Bamberk mu roku 1795 věnovalo holdovací dukát s jeho portrétem.





