Mince císaře Diocletiana
Mince císaře Diocletiana připomínají přelom 3. a 4. století, kdy Diocletianus (cca 244–cca 311) v letech 284–305 stabilizoval Řím po krizi a zavedl tetrarchii. Jeho reformy správy, daní i vojska zasáhly celé impérium, včetně podunajské hranice.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince císaře Diocletiana se pojí s vládcem, který po desetiletích chaosu znovu vystavěl římský stát na pevnějších základech. Diocletianus (cca 244–cca 311) nastoupil roku 284 v době, kdy se císaři rychle střídali a hranice byly pod tlakem. Opřel se o armádu a zároveň pochopil, že samotná vojenská síla nestačí bez promyšlené správy. Jeho program se stal jedním z největších pokusů „přestavět“ impérium zevnitř.
Nejznámější změnou byla tetrarchie, tedy rozdělení vlády mezi dva augusty a dva caesary, které mělo zajistit rychlou reakci na hrozby i jasné nástupnictví. Říše se administrativně členila na menší jednotky a posilovala se kontrola provincií, aby se omezila možnost uzurpací. Spolu s tím rostl význam pohraničních armád a pevností, protože bezpečnost už nebylo možné řídit jen z Říma. Diocletian tím vytvořil model, z něhož později vyrostla pozdně antická a raně byzantská státnost.
Reformy se dotkly i hospodářství: stát potřeboval pravidelnější příjmy, takže se zpřesňoval soupis obyvatel a majetku a měnily se principy výběru daní. V roce 301 vydal Diocletian cenový edikt, který se pokusil brzdit zdražování a chaos na trzích, typický pro krizi 3. století. Součástí jeho vlády byla i snaha o jednotu říše skrze tradiční náboženský řád, což vyústilo v pronásledování křesťanů zahájené roku 303. Tyto kroky ukazují, jak pevně spojoval stabilitu státu s disciplínou a kontrolou společnosti.
Pro české země je důležitý především podunajský prostor: právě hranice na Dunaji a provincie jako Norikum a Panonie tvořily štít, jehož dění ovlivňovalo širší střední Evropu. Když Řím posiloval opevnění, přesuny vojsk i zásobování, mělo to dopad na obchodní trasy a kontakty severně od limesu. Diocletianova abdikace roku 305 byla výjimečná a měla být korunou jeho systému, ale po ní se tetrarchie začala drolit v mocenských zápasech, které nakonec otevřely cestu Konstantinovi. Diocletian zůstává symbolem císaře, který krizi neřešil jedním vítězstvím, nýbrž novým uspořádáním celé říše.
