Mince císaře Diocletiana
Diocletianus byl římským císařem v letech 284-305, který zásadně reformoval správu říše a zavedl systém tetrarchie. Gaius Aurelius Valerius Diocletianus pocházel z Dalmácie a stal se posledním velkým reformátorem antické říše. Jeho mince dokumentují přechod od principátu k dominantnímu období římských dějin.
Antoninian císaře Diocletiana zachycuje reformního panovníka s paprskovou korunou a scénou s Jupiterem – symbolizuje božské potvrzení vlády a obnovenou stabilitu impéria.
Diocletianus se narodil kolem roku 244 v Dalmácii jako syn propuštěného otroka jménem Diocles. Vojenskou kariéru zahájil za vlády císaře Cara, v jehož gardě sloužil. Po Carově záhadné smrti roku 284 byl v Nikomedii provolán vojskem císařem. Okamžitě musel čelit uzurpátorovi Carinovi, Carovu synovi, kterého porazil v bitvě u řeky Margus roku 285. Jeho vláda znamenala radikální odklon od vojenské anarchie předchozího půlstoletí.
Největším Diocletianovým přínosem byla správní reforma říše známá jako tetrarchie. Roku 286 jmenoval Maximiana spoluvládcem na západě s titulem augustus, později roku 293 ustanovil dva caesary - Galeria a Constantia Chlora. Říše byla rozdělena na čtyři části s vlastními správními centry. Diocletianus si ponechal východ s hlavním městem v Nikomedii. Reorganizoval provinční správu, vytvořil dvanáct diecézí a zavedl nejrozsáhlejší administrativní aparát v dějinách říše.
Jeho ekonomické reformy reagovaly na inflační krizi. Ediktem o maximálních cenách z roku 301 se pokusil zkrotit inflaci kontrolou cen, což vedlo k černému trhu. Měnová reforma zavedla nové zlaté, stříbrné i bronzové nominály. Poslední velké pronásledování křesťanů v letech 303-305 mělo vymýtit nové náboženství z říše. Roku 305 jako jediný římský císař dobrovolně abdikoval a uchýlil se do paláce ve Splitu. Mince Diocletiana s legendou IOVII nebo obrazem Jupitera dokumentují jeho snahu o sakralizaci císařské moci. Pro numismatiky představují fascinující doklad transformace antického světa.
