Mince Diocletiana
Mince Diocletiana pocházejí z let 284–305, kdy císař zavedením tetrarchie ukončil krizi 3. století. Zprvu razil antoniniány se značkou XXI, kolem roku 294 provedl měnovou reformu: zavedl stříbrný argenteus o 95 % stříbra, bronzový follis s příměsí stříbra a ustálil zlatý aureus na šedesátinu římské libry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Diocletianus (asi 244–312 nebo 316), rodným jménem Diocles, se narodil v Dalmácii, nejspíš v Saloně u dnešního Splitu, v rodině nízkého původu. Udělal vojenskou kariéru a roku 282 ho císař Carus jmenoval velitelem elitní jízdní gardy. Po smrti Cara a jeho syna Numeriana ho vojsko 20. listopadu 284 provolalo císařem a v krátkém střetnutí porazil Carova druhého syna Carina.
Roku 285 učinil spoluvládcem svého přítele Maximiana a roku 293 přibyli jako caesarové Galerius a Constantius Chlorus; v této vládě čtyř, tetrarchii, spravoval každý čtvrtinu říše. Diocletianus oddělil civilní a vojenskou správu, rozdělil provincie a nová sídla zřídil v Nikomédii, Mediolanu, Antiochii a Trevíru. Bránil hranice proti Sarmatům a Alamanům, potlačil vzpouru v Egyptě a s Persií uzavřel výhodný mír.
Edikt o maximálních cenách z roku 301 se inflaci zastavit nepodařilo a pronásledování křesťanů od roku 303 bylo poslední a nejkrutější. Dne 1. května 305 se jako první římský císař dobrovolně vzdal vlády a dožil v paláci na dalmatském pobřeží, z něhož vyrostlo dnešní město Split.
Na počátku vlády se razily antoniniány se značkou XXI, zavedenou za Aureliána. Diocletianus pak obnovil soustavu tří kovů: aureus o šedesátině libry, argenteus o devadesátišestině libry a 95% ryzosti, follis z mědi s příměsí stříbra a drobné měděné mince. Protože nominální hodnota byla nižší než cena kovu, stát razil se ztrátou. Když inflace pokračovala, vydal roku 301 edikt o mincích, který je přecenil; dluhy uzavřené před 1. zářím 301 se měly splácet podle starého ocenění. Alexandrie po vzpouře ztratila právo vlastní ražby.





