Mince Commoda
Commodus (161–192) byl římským císařem v letech 180 až 192 a synem Marka Aurelia. Jeho vládou skončilo období adoptivních císařů a antičtí autoři ji líčí jako dobu zvůle, kterou ukončilo spiknutí v císařově vlastní ložnici. Bylo mu jednatřicet let a jeho smrtí začal rok čtyř císařů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Československá koruna z roku 1952 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1950 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1951 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Koruna Slovenského státu z roku 1944 spojuje státní znak s výraznou kompozicí obilných klasů a jedlových větví. Certifikace NGC MS 62 dokládá zachovalý neoběhový stav této...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Commodus (161–192) se narodil v Lanuviu jako syn císaře Marka Aurelia a Faustiny mladší. Byl prvním panovníkem po několika generacích, který se narodil vládnoucímu císaři, takže se stal nástupcem z titulu původu, nikoli adopce.
Otec ho brzy zapojil do vlády a od roku 177 mu udělil titul augusta. Chlapec ho doprovázel do válek na Dunaji, kde se Řím vyčerpával v bojích s Markomany a Kvády. Když Marcus Aurelius roku 180 zemřel, bylo Commodovi osmnáct let.
Hned zkraje učinil rozhodnutí, které mu senát nikdy neodpustil. Ukončil dunajská tažení mírem s germánskými kmeny a vrátil se do Říma. Vojensky šlo o obhajitelný krok, aristokracie v něm však viděla promarnění otcova díla.
Vládu postupně přenechával oblíbencům. Skutečnou moc drželi postupně prefekt Perennis a propuštěnec Cleander, zatímco císař se věnoval zábavám. Po neúspěšném atentátu, do něhož byla zapletena jeho sestra, se jeho nedůvěra změnila v otevřený teror vůči senátorům.
Ke konci vlády se jeho chování vymykalo veškerým zvyklostem. Nechal se ztotožňovat s Herkulem, vystupoval v aréně jako gladiátor a Řím přejmenoval na Colonia Commodiana. Pro senátorské autory to byl vrchol nedůstojnosti.
Poslední den roku 192 se proti němu spikli jeho nejbližší. Poté, co selhal pokus o otrávení, ho ve vlastní ložnici uškrtil zápasník Narcissus.
Senát nechal jeho památku odsoudit a sochy strhat. Následující rok, v němž se na trůně vystřídalo pět císařů, ukázal, jak křehká byla stabilita, kterou předchozí panovníci budovali.
Moderní historikové jeho obraz poněkud zmírňují. Upozorňují, že prameny psali senátoři, kteří ho nenáviděli, a že mír s Germány byl střízlivým rozhodnutím. Přesto zůstává jeho vláda předělem, po němž se stabilita říše už nikdy plně nevrátila.
