Mince Constanse
Mince Constanse se vážou k vládě římského císaře Constanse (322/323–350), nejmladšího syna Konstantina Velikého. Jako augustus vládl v letech 337–350 v západní části říše, než byl svržen uzurpátorem Magnentiem v době krize 3.–4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Constanse odkazují na vládu císaře Constanse (322/323–350), člena konstantinovské dynastie. Narodil se jako nejmladší syn Konstantina Velikého a už v mládí vstoupil do vysoké politiky, když byl 25. prosince 333 povýšen na caesara. Jeho dospívání probíhalo ve stínu otcovské moci i rostoucího napětí uvnitř říše.
Po smrti Konstantina I. v roce 337 se Constans spolu s bratry Konstantinem II. a Constantiem II. stal augustem a říše byla rozdělena mezi spoluvládce. Constans spravoval Itálii, Afriku a části Balkánu, přičemž brzy čelil sporu se starším bratrem Konstantinem II. Konflikt vyústil roku 340 v bratrovu porážku a smrt, načež Constans převzal i jeho západní území, čímž výrazně posílil své postavení.
Jeho vláda se odehrávala v době častých vojenských hrozeb na hranicích. Prameny připomínají tažení proti Sarmatům i střety na Rýně, kde se snažil udržet římskou autoritu vůči franským a alamanským skupinám. Zároveň se angažoval v církevních sporech 4. století a zpravidla podporoval nicejské křesťanství, což jej stavělo do složitého vztahu k části východních elit i k náboženským konfliktům své doby.
Konec vlády přišel náhle v lednu 350, kdy se proti němu v Galii vzbouřil Magnentius. Constans se pokusil uprchnout, ale byl dostižen a zabit u místa zvaného Vicus Helena v jihozápadní Galii. Jeho smrt ukončila jednu větev konstantinovské moci na Západě a otevřela cestu k dalším občanským střetům, v nichž se rozhodovalo o jednotě římského světa.
