Mince Constanse
Mince Constanse se vážou k vládě římského císaře Constanse (322/323–350), nejmladšího syna Konstantina Velikého. Jako augustus vládl v letech 337–350 v západní části říše, než byl svržen uzurpátorem Magnentiem v době krize 3.–4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Mince Constanse odkazují na vládu císaře Constanse (322/323–350), člena konstantinovské dynastie. Narodil se jako nejmladší syn Konstantina Velikého a už v mládí vstoupil do vysoké politiky, když byl 25. prosince 333 povýšen na caesara. Jeho dospívání probíhalo ve stínu otcovské moci i rostoucího napětí uvnitř říše.
Po smrti Konstantina I. v roce 337 se Constans spolu s bratry Konstantinem II. a Constantiem II. stal augustem a říše byla rozdělena mezi spoluvládce. Constans spravoval Itálii, Afriku a části Balkánu, přičemž brzy čelil sporu se starším bratrem Konstantinem II. Konflikt vyústil roku 340 v bratrovu porážku a smrt, načež Constans převzal i jeho západní území, čímž výrazně posílil své postavení.
Jeho vláda se odehrávala v době častých vojenských hrozeb na hranicích. Prameny připomínají tažení proti Sarmatům i střety na Rýně, kde se snažil udržet římskou autoritu vůči franským a alamanským skupinám. Zároveň se angažoval v církevních sporech 4. století a zpravidla podporoval nicejské křesťanství, což jej stavělo do složitého vztahu k části východních elit i k náboženským konfliktům své doby.
Konec vlády přišel náhle v lednu 350, kdy se proti němu v Galii vzbouřil Magnentius. Constans se pokusil uprchnout, ale byl dostižen a zabit u místa zvaného Vicus Helena v jihozápadní Galii. Jeho smrt ukončila jednu větev konstantinovské moci na Západě a otevřela cestu k dalším občanským střetům, v nichž se rozhodovalo o jednotě římského světa.
