Mince Constanse
Mince Constanse se vážou k vládě římského císaře Constanse (322/323–350), nejmladšího syna Konstantina Velikého. Jako augustus vládl v letech 337–350 v západní části říše, než byl svržen uzurpátorem Magnentiem v době krize 3.–4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1629 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1628 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1864 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1861 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1858 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Mince Constanse odkazují na vládu císaře Constanse (322/323–350), člena konstantinovské dynastie. Narodil se jako nejmladší syn Konstantina Velikého a už v mládí vstoupil do vysoké politiky, když byl 25. prosince 333 povýšen na caesara. Jeho dospívání probíhalo ve stínu otcovské moci i rostoucího napětí uvnitř říše.
Po smrti Konstantina I. v roce 337 se Constans spolu s bratry Konstantinem II. a Constantiem II. stal augustem a říše byla rozdělena mezi spoluvládce. Constans spravoval Itálii, Afriku a části Balkánu, přičemž brzy čelil sporu se starším bratrem Konstantinem II. Konflikt vyústil roku 340 v bratrovu porážku a smrt, načež Constans převzal i jeho západní území, čímž výrazně posílil své postavení.
Jeho vláda se odehrávala v době častých vojenských hrozeb na hranicích. Prameny připomínají tažení proti Sarmatům i střety na Rýně, kde se snažil udržet římskou autoritu vůči franským a alamanským skupinám. Zároveň se angažoval v církevních sporech 4. století a zpravidla podporoval nicejské křesťanství, což jej stavělo do složitého vztahu k části východních elit i k náboženským konfliktům své doby.
Konec vlády přišel náhle v lednu 350, kdy se proti němu v Galii vzbouřil Magnentius. Constans se pokusil uprchnout, ale byl dostižen a zabit u místa zvaného Vicus Helena v jihozápadní Galii. Jeho smrt ukončila jednu větev konstantinovské moci na Západě a otevřela cestu k dalším občanským střetům, v nichž se rozhodovalo o jednotě římského světa.
