Mince Constanse
Mince Constanse pocházejí z let 333–350, kdy nejmladší syn Konstantina Velikého vládl nejprve jako caesar a od roku 337 jako augustus na západě říše. Nejhojnější jsou drobné bronzy; z let 348–350 pocházejí ražby s opisem FEL TEMP REPARATIO, na nichž císař stojí na galéře s fénixem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Constans (asi 320/323–350) byl třetím a nejmladším synem Konstantina Velikého a Fausty. Přesné datum narození prameny neuvádějí. Vychováván byl jako křesťan a vzdělání v rétorice mu dal básník Aemilius Magnus Arborius. Roku 333 mu otec udělil titul caesara a kolem roku 335 mu svěřil správu Itálie.
Po Konstantinově smrti přijal 9. září 337 spolu s bratry Konstantinem II. a Constantiem II. titul augusta a získal Itálii, Afriku a Illyricum. Roku 340 vpadl Konstantin II. do Itálie a u Aquileie padl; Constans pak ovládl celý západ říše. Bojoval s Franky a počátkem roku 343 se v zimě přeplavil do Británie. V církevních sporech podporoval nicejské vyznání a biskupa Athanasia.
V lednu 350 se v Augustodunu prohlásil císařem vojevůdce Magnentius. Constans se pokusil uniknout do Hispánie, ale Magnentiovi přívrženci jej dostihli v Heleně, dnešním Elne v Pyrenejích, a zabili. Prameny ovlivněné Magnentiovou stranou jej líčí jako špatného vladaře, novější historici toto hodnocení zpochybňují.
Jeho mince razily mincovny celé říše; nejvíce typů vyšlo z Trevíru, Lugduna, Arelate, Říma, Aquileie a Siscie. Vedle zlatých solidů a stříbrných silik převažují bronzy. Od roku 348 se razily větší bronzy s opisem FEL TEMP REPARATIO; na nejčastějším typu stojí císař na galéře s fénixem na glóbu a standartou s Kristovým monogramem.





