Elagabalovy mince
Elagabalovy mince připomínají krátkou a bouřlivou vládu římského císaře Elagabala (cca 203–222), který panoval v letech 218–222. Do Říma přinesl syrské náboženské tradice a jeho éra ukazuje napětí mezi armádou, senátem a císařským dvorem na počátku krize 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Elagabalovy mince se vztahují k císaři, jehož vláda patří k nejvýraznějším epizodám severovské dynastie. Elagabalus (cca 203–222), vlastním jménem Varius Avitus Bassianus, pocházel z Emesy v Sýrii, kde působil jako kněz božstva Elagabala. Na trůn se dostal roku 218 po pádu Macrina, a to díky podpoře vojska i vlivu své rodiny, jež navazovala na okruh císařovny Julie Domny. Už jeho nástup ukazuje, jak rozhodující byla v této době loajalita armády a jak rychle se mohla změnit legitimita císaře.
Největší pozornost vzbudila jeho náboženská politika. Elagabalus se pokusil zvýšit význam svého syrského kultu i v samotném Římě a prosazoval obřady, které byly pro tradiční římské elity nezvyklé. To vyvolávalo odpor senátorských kruhů a prohlubovalo dojem, že se císař vzdaluje římským zvyklostem, na nichž stála symbolická autorita principátu. V pozdní antice a v pozdější tradici se jeho obraz stal zkratkou pro napětí mezi provinciemi a centrem, mezi novými vlivy a starou aristokratickou představou řádu.
Vnitřní politika byla poznamenána dvorskými spory a rychlým střídáním favoritů, což zvyšovalo nejistotu i uvnitř armády. Říše přitom potřebovala stabilní velení, protože hranice na Dunaji a Rýně zůstávaly citlivé a východní prostor se po vzestupu sásánovské Persie stával stále nebezpečnějším. Podunají, které je pro střední Evropu klíčové, tvořilo jednu z hlavních obranných zón impéria a jakékoli oslabení centrální autority se zde mohlo rychle projevit. Elagabalova vláda tak spadá do doby, kdy se císařství stále více opíralo o vojsko a kdy se dvorská nestabilita měnila v bezpečnostní riziko.
Roku 222 byl Elagabalus zavražděn příslušníky pretoriánů a moc převzal jeho mladý příbuzný Alexandr Severus. Tento zvrat ukázal, že v 3. století už často nerozhodovala dynastická práva ani senátorské uznání, ale schopnost udržet podporu ozbrojené moci. Elagabalovy mince proto připomínají nejen exotický původ panovníka, ale především okamžik, kdy se římská politika stávala stále více bojem o loajalitu a o symboly legitimity v rychle se měnícím světě.
