Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské
Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské připomínají závěr 15. a počátek 16. století, kdy „Katoličtí králové“ sjednotili rozhodující část Španělska. Ferdinand II. Aragonský (1452–1516) a Isabela I. Kastilská (1451–1504) završili reconquistu roku 1492 a položili základy španělské velmoci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské se vážou k panovnickému páru, který zásadně proměnil dějiny Pyrenejského poloostrova i celé Evropy. Ferdinand II. Aragonský (1452–1516) a Isabela I. Kastilská (1451–1504) uzavřeli sňatek roku 1469, čímž spojili dvě klíčová království do dynastické unie. Nešlo o okamžité splynutí států, protože Kastilie i Aragón si dlouho zachovávaly vlastní instituce, právo i tradice, přesto se jejich společná politika postupně stala rozhodující silou v západním Středomoří. Tato unie se stala jedním z nejdůležitějších kroků k vytvoření moderního Španělska.
Vrcholným symbolem jejich vlády je rok 1492, kdy dobyli Granadu a ukončili poslední muslimské království na poloostrově. Tím se završila dlouhá epocha reconquisty a zároveň se posílila panovnická autorita, která se opírala o ideu jednoty víry i státu. Vnitřní politika byla spojena s centralizací a s posilováním královské moci, a také s tvrdými zásahy do náboženských poměrů, jež měly vytvořit jednotnější společnost pod katolickým rámcem. Panovnická reprezentace zdůrazňovala legitimitu, řád a univerzální poslání, které mělo Španělsko vyvést mezi evropské velmoci.
Jejich éra je zároveň počátkem španělské zámořské expanze. Právě za Isabeliny podpory vyplul Kryštof Kolumbus a otevřel cestu k událostem, které zásadně změnily světovou ekonomiku i evropskou politiku. Španělská moc se začala opírat o širší horizont než kdy dříve a Pyrenejský poloostrov se stal jedním z center nově vznikajícího globálního prostoru. Současně se Ferdinand prosazoval v italských válkách a budoval vliv ve Středomoří, kde se střetávaly dynastické ambice evropských rodů.
Pro střední Evropu je tento pár důležitý i dynasticky: jejich dcera Jana byla matkou Karla V., čímž se španělské dědictví propojilo s habsburskou politikou. Tím vznikl mocenský celek, který v 16. století výrazně ovlivnil i české země a celou střední Evropu. Ferdinand a Isabela tak představují začátek epochy, kdy se evropské dějiny začaly skládat do velkých dynastických bloků a kdy se politika evropských dvorů stále více propojovala napříč kontinentem i oceány. Jejich vláda připomíná zrod španělské velmoci a nový evropský věk.
