Mince Ferdinanda Karla Tyrolského
Mince Ferdinanda Karla Tyrolského připomínají vládu habsburského arcivévody v letech 1646–1662, kdy se Tyrolsko vzpamatovávalo z otřesů třicetileté války. Ferdinand Karel (1628–1662) sídlil v Innsbrucku a jeho dvůr patřil k výrazným barokním centrům alpské oblasti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Ferdinanda Karla Tyrolského se vážou k habsburskému arcivévodovi Ferdinandovi Karlovi (1628–1662), jenž od roku 1646 vládl v Tyrolsku a v Předních Rakousích. Nastoupil v době, kdy se střední Evropa teprve vzpamatovávala z dlouhé třicetileté války a kdy se měnily poměry v celé Svaté říši římské. Tyrolsko mělo pro habsburský dům zvláštní význam: kontrolovalo důležité alpské průsmyky a bylo spojnicí mezi severem a jihem, a tedy i mezi dvory a armádami, které určovaly evropskou politiku.
Ferdinand Karel sídlil převážně v Innsbrucku, kde navazoval na tradici místního dvora jako kulturního a správního centra. Jeho vláda spadá do barokní doby, kdy se panovnická autorita projevovala nejen rozhodováním, ale i okázalou reprezentací, slavnostmi a podporou umění. Právě takový dvorský svět měl posilovat prestiž dynastie v očích poddaných i sousedů, a to i v době, kdy hospodářská obnova po válečných letech nebyla jednoduchá. Tyrolsko se přitom opíralo o své tradiční stavovské prostředí, s nímž musel panovník počítat při správě země.
V evropském kontextu je Ferdinand Karel spojován také s dynastickými vazbami, které měly posilovat postavení habsburských linií. Sňatková politika v 17. století propojovala dvory napříč kontinentem a Tyrolsko nebylo výjimkou, protože i zde se udržovala síť vztahů k italským zemím a k širší habsburské monarchii. Z pohledu českých zemí je jeho éra součástí stejného barokního světa, který po roce 1620 formoval správu, kulturu i dvorskou reprezentaci v rámci habsburského soustátí.
Ferdinand Karel zemřel roku 1662 a jeho vláda tak uzavírá jednu kapitolu poválečné konsolidace v alpském prostoru. Připomíná dobu, kdy se Habsburkové snažili znovu upevnit své země po ničivém konfliktu a kdy barokní dvůr sloužil jako nástroj prestiže i politické legitimity. Tyrolsko v jeho čase zůstávalo důležitým článkem středoevropské mocenské mozaiky.
