Mince Filipa I. Araba
Mince Filipa I. Araba představují hmotné svědectví krátké, ale historicky významné vlády římského císaře, který stál v čele říše v polovině 3. století. Toto období bylo poznamenáno politickou nestabilitou, vojenským tlakem i snahou o zachování kontinuity římské státní moci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Mince Filipa I. Araba jsou úzce spjaty s vládou císaře Marka Julia Filipa, známého jako Filip I. Arab (cca 204–249). Na římský trůn nastoupil roku 244 po smrti císaře Gordiana III. a stal se jedním z panovníků tzv. vojenské anarchie, kdy se moc v říši rychle střídala a autorita císaře byla často zpochybňována.
Filip pocházel z provincie Arabia Petraea, odkud také získal své přízvisko. Jeho vláda se snažila navázat na tradiční římské hodnoty a stabilitu, což se odráželo i v oficiální propagaci státní moci. Významným momentem jeho panování byly oslavy tisícího výročí založení Říma v roce 248, které měly posílit obraz císaře jako ochránce římského řádu a kontinuity.
Numismatická produkce této doby nese znaky napjaté politické situace i ideologických snah režimu. Mince sloužily jako nástroj sdělení císařské legitimity, zdůrazňovaly mír, prosperitu a věrnost armády. Vedle samotného císaře se na nich objevují i členové jeho rodiny, zejména manželka Otacilia Severa a syn Filip II.
Období vlády Filipa I. Araba skončilo roku 249, kdy byl poražen a zabit v boji proti vzbouřenému Deciovi. Přesto zanechal výraznou stopu v dějinách římského císařství. Mince z jeho éry dnes představují důležitý historický pramen, který pomáhá lépe porozumět složitému období pozdní antiky.




