Mince Františka II. (Františka I. Rakouského)
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) patří k éře přelomu 18. a 19. století, kdy Evropa procházela revolučními a napoleonskými válkami. Panovník (1768–1835) byl posledním císařem Svaté říše římské a od roku 1804 prvním dědičným císařem rakouským, což změnilo i rámec českých zemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Kremnici (značka „B“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Stav i historická hodnota.
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Stříbrná mince o hodnotě půl scuda z roku 1824 pochází z Lombardsko-benátského království, které bylo po Vídeňském kongresu začleněno do habsburské monarchie. Představuje...
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci Rakouského císařství z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Opravovaná hrana
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
.jpg)
Mince Františka II. (Františka I. Rakouského) připomínají dobu, kdy se starý evropský řád otřásal v základech a habsburská moc hledala nové ukotvení. František II. (1768–1835) nastoupil roku 1792 na trůn jako císař Svaté říše římské a zároveň vládl jako habsburský panovník včetně českých zemí. Jeho první roky na trůně byly poznamenány střetem s revoluční Francií, jenž postupně přerostl v dlouhou sérii válek. V těchto konfliktech se rozhodovalo o budoucí podobě Evropy i o postavení monarchií, které dosud určovaly kontinentální politiku.
Zlom přišel v roce 1804, kdy František přijal titul dědičného císaře rakouského jako František I. Tento krok byl reakcí na napoleonské ambice a snahou zachovat císařskou prestiž i v nových poměrech. O dva roky později, v roce 1806, po vzniku Rýnského spolku a pod tlakem Napoleonovy moci, složil římskoněmeckou korunu a Svatá říše římská zanikla. Pro střední Evropu to znamenalo konec tisícileté říšské tradice a posílení rakouského císařství jako samostatného mocenského rámce.
České země zůstaly pevnou součástí habsburského soustátí a procházely postupnou správní i hospodářskou proměnou, kterou urychlovaly válečné požadavky. Františkova vláda je spojována s důrazem na stabilitu, disciplínu a opatrnost vůči politickým novotám, které přinášela revoluční doba. Po Napoleonově porážce sehrál významnou roli Vídeňský kongres (1814–1815), jenž se stal symbolem snahy obnovit rovnováhu velmocí. Rakouská diplomacie, zosobněná zejména Metternichem, se opírala o panovníkovu představu konzervativního pořádku.
František II./I. tak stojí na pomezí dvou světů: na konci Svaté říše římské a na začátku moderního rakouského císařství. Jeho éra ukazuje, jak hluboké změny mohou vynutit nové tituly, nové hranice i nové pojetí státní moci. V českém prostředí zůstává jeho jméno spojeno s obdobím napoleonských otřesů i s poválečnou snahou udržet pevný řád ve stále proměnlivější Evropě.
Více si o životě tohoto panovníka můžete přečíst v článku František II.: Poslední císař Svaté říše římské.
