Mince Fridricha Augusta III. Saského
Mince Fridricha Augusta III. Saského připomínají posledního saského krále z rodu Wettinů, jehož vládu uzavřila první světová válka a listopadový převrat roku 1918. Panoval v letech 1904–1918 a jeho abdikace 13. listopadu 1918 ukončila monarchii v Sasku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma Alexandra Velikého patří mezi nejikoničtější mince starověku. Vznikla v období jeho rozsáhlých výbojů a dodnes představuje silný symbol moci, kulturního...
Šroubovací tolar Leopolda V. z tyrolské mincovny Hall představuje mimořádně zajímavou formu habsburské ražby. Kromě historického významu zaujme i svou konstrukcí, která sloužila...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saském Goslaru. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a je...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda III. byl ražen roku 1637 ve vídeňské mincovně na počátku jeho vlády. Tento drobný nominál navazoval na mincovní systém zavedený za jeho...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen roku 1632 ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Mince Fridricha Augusta III. Saského odkazují k životu Fridricha Augusta III. Saského (1865–1932), posledního krále Saského království z albertinské linie Wettinů. Narodil se 25. května 1865 v Drážďanech jako syn budoucího krále Jiřího I. a Marie Anny Portugalské. Vyrůstal ve světě, kde se saská tradice pojila s rámcem Německého císařství a s rolí zemských dynastií.
Od dětství byl veden k vojenské službě a v saské armádě postupoval rychle díky postavení i schopnostem. Velitelem XII. (1. královského saského) sboru zůstal až do podzimu 1904. Korunním princem se stal roku 1902 po smrti strýce Alberta Saského. Dne 15. října 1904, po úmrtí otce, usedl na saský trůn.
Jako král se snažil držet rovnováhu mezi tradicí a změnami moderní doby, avšak rozhodující zlom přinesla první světová válka. Roku 1912 byl jmenován polním maršálem, ale skutečný konec jeho panování určily události roku 1918. Dne 13. listopadu 1918 byl po pádu německé monarchie přinucen k abdikaci a Sasko přešlo na republikánské zřízení. Tím se uzavřela dlouhá éra saského království.
Osobní život panovníka provázely i dynastické starosti: roku 1891 se ve Vídni oženil s Luisou Toskánskou, manželství však po jejím útěku na konci roku 1902 skončilo rozvodem v roce 1903. Z tohoto svazku vzešlo sedm dětí, včetně následníků rodu pro exilovou dobu. Po abdikaci se usadil na zámku Sibyllenort ve Slezsku (dnes Szczodre v Polsku), kde 18. února 1932 zemřel. Pohřben byl v drážďanské katedrále Nejsvětější Trojice se státními poctami.
