Mince Fridricha Falckého
Mince Fridricha Falckého dokumentují krátkou, ale dramatickou vládu "zimního krále", který byl českým králem pouze jednu zimu 1619-1620. Tento kurfiřt falcký a vůdce protestantské unie razil tolary, půltolary a drobné mince během svého krátkého panování v Čechách, které skončilo porážkou na Bílé hoře a zahájilo třicetiletou válku.
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Ovládací prvky výpisu
Mince Fridricha Falckého představují vzácné numismatické svědectví o nejkratší vládě v českých dějinách a počátku třicetileté války. České tolary z let 1619-1620 nesou Fridrichův portrét s okružím a českým lvem na reversu, přičemž některé ražby byly vytvořeny narychlo z potřeby financovat obranu proti císařským vojskům. Fridrich V. Falcký přijal českou korunu od stavovské opozice proti Ferdinandovi II. Habsburskému, což vyvolalo celoevropský konflikt mezi protestanty a katolíky. Jeho manželkou byla Alžběta Stuartovna, dcera anglického krále Jakuba I., která doufala v anglickou vojenskou pomoc, jež však nikdy nedorazila. Za Fridrichovy krátké vlády fungovaly mincovny v Praze, Kutné Hoře a Českých Budějovicích, které razily mince s českými nápisy a symboly. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 musel Fridrich uprchnout z Prahy a jeho mincovní právo v Čechách zaniklo. Ironií osudu se stal, že zatímco jeho vláda v Čechách trvala pouze rok, jeho falcké ražby po ztrátě Falce pokračovaly v exilu. Numismatické památky zimního krále jsou mezi sběrateli mimořádně ceněné pro svou vzácnost a historický význam jako doklad o posledním nekatolickém králi Čech před třistaletou nadvládou Habsburků.
