Mince Fridricha I. Barbarossy
Mince Fridricha I. Barbarossy dokumentují vládu jednoho z nejmocnějších středověkých císařů, který panoval římské říši mezi lety 1152 až 1190. Jeho ražby, od zlatých augustálů po stříbrné brakteáty, představují vrchol románského mincovního umění. Barbarossovy mince jsou cenným svědectvím o císařských ambicích sjednotit říši a obnovit antickou slávu impéria, přičemž měly přímý vliv i na české země.
Výpis produktů
Stříbrný denár Fridricha I. Barbarossy, císaře Svaté říše římské, ražený v Miláně po dobytí města roku 1162. Významný doklad moci a imperiální politiky Štaufů v severní Itálii.
Ovládací prvky výpisu
Mince Fridricha I. Barbarossy představují numismatický vrchol svaté říše římské 12. století, kdy tento štaufský císař usiloval o obnovu imperiální moci mezi lety 1152 až 1190. Fridrich získal přízvisko Barbarossa pro svou rezavou bradku a stal se legendární postavou středověké Evropy. Jeho rozmanité ražby od zlatých solidů přes stříbrné pfennigy až po reprezentativní brakteáty dokumentují snahu vytvořit jednotný měnový systém napříč rozsáhlou říší.
Barbarossovy mince vynikají mimořádnou ikonografickou propracovaností. Na zlatých a stříbrných ražbách nacházíme majestátní zobrazení císaře s korunou, žezlem a říšským jablkem, často sedícího na trůnu v byzantském stylu. Nápisy FRIDERICVS ROMANORVM IMPERATOR zdůrazňují univerzální nároky císařské moci. Reversy zobrazují říšskou orlici, architektonické motivy významných měst nebo svaté patrony říše. Kvalita ražeb odrážela prestiž jednotlivých mincoven od Cách po Milano.
Pro české země měla Barbarossova měnová politika přímý význam. V roce 1158 povýšil českého knížete Vladislava II. na krále, což se odrazilo i v českém mincovnictví. Císařské mince cirkulovaly v Čechách jako uznávaná měna při mezinárodním obchodu. Barbarossovy stříbrné pfennigy ražené v říšských městech jako Norimberk nebo Řezno byly běžným platidlem na českých trzích a ovlivňovaly kurz domácích denárů.
Numismaticky nejcennější jsou Barbarossovy commemorativní ražby vydávané k významným událostem jako korunovace v Cáchách a Římě nebo křížové výpravy. Zlaté augustály ražené v jižní Itálii představují pokus o zavedení prestižní zlaté měny podle byzantského vzoru. Vzácné jsou také brakteáty s architektonickými motivy zobrazujícími říšské paláce a katedrály, které poskytují jedinečný pohled na románskou architekturu.
Mince Fridricha I. Barbarossy mají zásadní význam pro pochopení evropských dějin 12. století a vztahů mezi císařstvím a národními monarchiemi včetně českého království. Jeho ražby dokumentují vrchol císařské moci před obdobím velkého interregna a představují umělecké mistrovství románského mincovnictví. Pro sběratele jsou tyto mince nejen historicky cenné, ale i esteticky výjimečné exempláře dokumentující éru, kdy císařská idea ještě formovala politickou mapu Evropy.
