Mince Fridricha I. Barbarossy
Mince Fridricha I. Barbarossy se vztahují k období vlády štaufského panovníka, který byl od poloviny 12. století jednou z hlavních postav Svaté říše římské. Jejich význam spočívá hlavně v tom, že dokládají podobu a pestrost říšského mincovnictví v době, kdy bylo silně regionálně rozrůzněné.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Fridricha I. Barbarossy, císaře Svaté říše římské, ražený v Miláně po dobytí města roku 1162. Významný doklad moci a imperiální politiky Štaufů v severní Itálii.
Ovládací prvky výpisu
Fridrich I., zvaný Barbarossa, byl štaufský král a později císař Svaté říše římské. S mincemi spojovanými s jeho jménem se setkáváme v širším okruhu říšského prostředí 12. století, kde se panovnická autorita prolínala s právy jednotlivých knížat, biskupství a měst. Proto je vhodné chápat jeho mincovnictví spíše jako součást soudobého říšského systému než jako jednotně řízenou panovnickou měnu.
Pro toto období jsou typické především stříbrné ražby různých regionálních okruhů, jejichž podoba se místně výrazně lišila. Na mincích se mohou objevovat stylizované portrétní motivy, panovnické či náboženské symboly i zjednodušené nápisy, ale jejich provedení není jednotné a nelze je bez dalšího zobecnit na celý Barbarossův okruh. Právě tato rozmanitost je pro 12. století příznačná.
Z historického hlediska jsou tyto mince cenné tím, že připomínají dobu posilování císařské reprezentace i složitých vztahů uvnitř říše. Nejde však o doklad nějaké plně sjednocené měnové politiky v moderním smyslu. Mincovní právo bylo rozdělené mezi více držitelů a místní tradice hrály při ražbě velmi důležitou roli.
Ve vztahu k českým zemím je na místě spíše opatrnost. Fridrich I. byl významným panovníkem i pro střední Evropu, avšak přímý a jednoznačný vliv jeho mincí na české mincovnictví nelze zobecňovat. Kategorie proto dává smysl hlavně jako součást širšího kontextu středověkého říšského mincovnictví, s nímž byly české země politicky i hospodářsky v různých podobách propojeny.
