Mince Fridricha I. Barbarossy
Mince Fridricha I. Barbarossy pocházejí z let 1152–1190, kdy tento štaufský panovník vládl jako římský král a od roku 1155 jako císař. Patří k nim i drobné denáry zvané imperiale s jeho jménem a císařským titulem, které se po zničení Milána roku 1162 razily v císařské mincovně v Nosedě u Milána.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Fridrich I. Barbarossa (asi 1122–1190), česky Rudovous, se narodil pravděpodobně v prosinci 1122 jako syn švábského vévody Fridricha II. a Judity Welfské. Roku 1147 se stal švábským vévodou a se strýcem Konrádem III. se vydal na druhou křížovou výpravu. Po Konrádově smrti jej kurfiřti 4. března 1152 ve Frankfurtu zvolili římským králem a 18. června 1155 byl v Římě korunován císařem. Roku 1156 se ve Würzburgu oženil s Beatricí Burgundskou.
Většinu vlády zápasil o moc nad italskými městy. Českého knížete Vladislava II., který mu pomáhal proti Milánu, ozdobil roku 1158 královskou korunou. Milán se roku 1162 vzdal a byl zničen, odpor však převzala Lombardská liga, která císaře roku 1176 porazila u Legnana. Roku 1177 se v Benátkách smířil s papežem Alexandrem III. a později uzavřel mír se severoitalskými městy v Kostnici. Roku 1180 sesadil bratrance Jindřicha Lva z vévodství bavorského a saského.
Roku 1189 se postavil do čela německé části třetí křížové výpravy a 10. června 1190 se utopil při přechodu řeky Salef v dnešním Turecku.
Po zničení Milána zřídil Fridrich roku 1162 císařskou mincovnu v Nosedě nedaleko města. Razila denáry milánského typu zvané imperiale, vážící necelý gram. Na líci je kolem čtyř písmen IPRT, uspořádaných do kříže, opis FREDERICVS, na rubu je ve čtyřech řádcích AVG MED IOLA NIV.





