Mince Fridricha II. Anhaltského

Mince Fridricha II. Anhaltského zachycují důležité období anhaltského knížectví během reformace a protireformace. Fridrich II. z bernburské větve rodu Askánců vládl od roku 1570 až do své smrti v roce 1603, přičemž jeho panování bylo poznamenáno náboženskými konflikty a snahou udržet konfesijní rovnováhu v rozděleném knížectví. Jeho mincovní produkce představuje přechod od pozdně gotických ražeb k renesančnímu stylu, což činí jeho mince sběratelsky velmi atraktivními.

Anhaltské mincovny v Bernburgu a Dessau vytvářely za Fridrichovy vlády kvalitní stříbrné tolary podle saského vzoru, které patřily k nejhodnotnějším mincím své doby. Na lícní straně nacházíme askánský erb s charakteristickým hradebním věncem, zatímco rub často zobrazuje říšského orla nebo knížecí portrét. Významné jsou biblické tolary s náboženskými motivy, které odrážely luteránskou víru knížete. Drobné groše a feniky s jednoduchými heraldickými znaky sloužily každodennímu platebnímu styku.

Numismatická hodnota Fridrichových mincí spočívá v jejich historickém významu pro období reformace. Kníže byl umírněným luteránem, který se snažil zabránit náboženským konfliktům ve svém území. Jeho tolary často nesou latinské nápisy zdůrazňující Boží milost a spravedlnost, což odráží duchovní rozměr tehdejší doby. Pro české sběratele jsou zajímavé zejména proto, že anhaltské tolary hojně kolovaly v Čechách během třicetileté války a mnohé z nich se dochovaly v českých nálezech. Fridrichovy mince tak představují hmotné svědectví epoch, kdy se formovala náboženská a politická mapa střední Evropy.