Mince Fridricha II. Velikého

Mince Fridricha II. Velikého jsou spojeny s vládou pruského krále Fridricha II. Velikého (1712–1786), jednoho z nejvýznamnějších evropských panovníků 18. století. Na trůn nastoupil roku 1740 a již v prvních letech své vlády zásadně změnil postavení Pruska na mapě Evropy. Jeho panování se odehrávalo v době osvícenství, které kladlo důraz na rozum, vzdělanost a racionální správu státu.

Fridrich II. se proslavil především jako schopný vojevůdce. Války o rakouské dědictví a později sedmiletá válka proměnily Prusko ve vojenskou mocnost, schopnou čelit tradičním dynastiím střední Evropy. Zisk Slezska měl zásadní hospodářský i strategický význam a dlouhodobě ovlivnil vztahy s habsburskou monarchií i českými zeměmi, které se ocitly v bezprostřední blízkosti nového mocenského centra.

Vedle vojenství se Fridrich II. profiloval jako reformátor státní správy. Podporoval náboženskou toleranci, rozvoj školství i zemědělství a usiloval o efektivní řízení země prostřednictvím centralizované byrokracie. Sám se považoval za „prvního služebníka státu“, což odpovídalo ideálům osvícenského absolutismu. Zároveň byl vzdělaným mecenášem umění, filozofie a literatury, udržoval styky s předními mysliteli své doby a dvůr v Postupimi se stal kulturním centrem severní Evropy.

Ke konci jeho vlády bylo Prusko respektovanou evropskou mocností s pevně vymezeným místem v mezinárodní politice. Fridrich II. zemřel roku 1786 a zanechal stát, jehož síla stála na armádě, správním aparátu i pevných hospodářských základech. Mince z jeho éry tak odrážejí dobu, kdy se starý řád absolutních monarchií setkával s myšlenkami moderního státu a kdy se formovaly základy pozdějšího německého vývoje.