Mince Fridricha II. Velikého

Mince Fridricha II. Velikého dokumentují čtyřicet šest let vlády panovníka, který pozvedl Prusko mezi přední evropské mocnosti. Jeho portréty na tolaru a zlatých ražbách zachycují proměnu mladého krále ve zkušeného vojevůdce a státníka, přičemž kvalita ryteckého zpracování patřila k nejvyšším v tehdejší Evropě. Fridrich II. Veliký zavedl přísnou kontrolu mincovnictví a jednotný měnový systém založený na tolaru, který se stal vzorem stability v německých zemích.

Během sedmileté války však Prusko čelilo obrovským finančním nákladům, což vedlo ke znehodnocování obsahu drahého kovu v mincích. Fridrich II. Veliký nařídil ražbu takzvaných efraimek, podhodnocených mincí pojmenovaných podle židovského nájemce mincoven Veitel Ephraima. Po válce král obnovil kvalitu měny a stáhl znehodnocené ražby z oběhu, čímž upevnil důvěru v pruský tolar.

Z numismatického hlediska jsou zajímavé především zlaté fridrichy d'or, které se staly oblíbenou obchodní mincí v celé střední Evropě. Na aversu nesou vavřínový portrét panovníka s latinským nápisem FRIDERICUS BORUSSORUM REX, na reversu pruskou orlici. Stříbrné tolary zobrazují kromě portrétu také vojenské symboly a hesla odrážející Fridrichovu filozofii osvícenského absolutismu.

Pro české sběratele mají mince Fridricha II. Velikého zvláštní význam vzhledem k jeho válečným konfliktům s Marií Terezií o Slezsko. Tyto ražby připomínají období, kdy se rozhodovalo o podobě střední Evropy a kdy Prusko definitivně získalo bohaté slezské území. Fridrichovy mince tak představují nejen numismatickou, ale i historickou hodnotu dokumentující vzestup Pruska na úkor habsburské monarchie.