Mince Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského
Mince Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského patří do let 1763–1769, kdy se markrabě ujal zadluženého Bayreuthu po smrti synovce. Válkami a dvorskými výdaji vyčerpané knížectví vedl úsporně a jeho vláda uzavřela bayreuthskou větev Hohenzollernů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy A3, datovaný přibližně do let 1020–1028 n. l. Typ s bustou Krista a náboženským opisem patří k charakteristickým mincím...
Bronzový as císaře Traiana (98–117 n. l.), ražený v Římě pro oběh v provincii Sýrie (Antiochie). Emise dokládá rozsah římské měnové politiky a význam východních provincií v...
Bronzová mince AE22 z Antiochie v Sýrii, ražená za vlády Augusta (27 př. n. l.–14 n. l.), představuje rané období římského císařství na východě impéria. Emise dokládá význam...
Drobnější billonový nummus Konstantina I. Velikého z let 307–337 n. l. pochází z období zásadní proměny římské říše. Emise spadá do éry upevnění konstantinovské dynastie a...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy E (cca 1059–1067) pochází z období výrazných politických proměn říše v 11. století. Mince s motivem Krista namísto císaře odráží...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový sestertius císaře Commoda z let 177–192 n. l. pochází z období pozdní antoninovské dynastie. Mince odráží éru postupné proměny římské politiky po smrti Marka Aurelia a...
Mince Fridricha Kristiána Braniborsko-Bayreuthského připomínají Fridricha Kristiána (1708–1769), markraběte z franské větve Hohenzollernů, narozeného ve Weferlingenu. Byl nejmladším z mnoha sourozenců a k vládě nebyl původně určen, proto dlouho stál mimo domácí politiku. Část života spojil s vojenskou službou a pobýval mimo Bayreuth, daleko od každodenní správy knížectví.
Do čela země se dostal až po smrti synovce Fridricha 26. února 1763, kdy se stal jediným mužským příslušníkem bayreuthské linie. Nástup jej zastihl nepřipraveného a zároveň převzal stát zatížený dluhy a nákladným dvorským provozem. První kroky proto směřovaly k omezení výdajů a k návratu k praktičtějšímu, střídmějšímu stylu vlády.
Úsporný obrat se projevil i v kulturním životě rezidence: řada dvorských umělců a stavitelů odešla do Berlína a Postupimi, kde našli uplatnění u pruského krále Fridricha II. Velikého. V Bayreuthu se zastavily či utlumily velké stavební a zahradní projekty, které dříve symbolizovaly knížecí reprezentaci. Panovník tak dal přednost stabilizaci financí před okázalostí, což změnilo atmosféru celého dvora.
V osobním životě se roku 1732 oženil s Viktorií Šarlotou z Anhaltu-Zeitz-Hoymu; manželství bylo brzy narušeno dlouhodobým odloučením a roku 1764 došlo k rozvodu. Z tohoto svazku vzešly dvě dcery, z nichž se dospělosti dožila Kristiána Sofie Šarlota. Fridrich Kristián zemřel 20. ledna 1769 v Bayreuthu a s ním vymřela bayreuthská větev rodu; dědictví přešlo na příbuzného Karla Alexandra z Braniborska-Ansbachu.
