Mince Fridricha Sasko-Altenburského
Fridrich Sasko-Altenburský (1599–1625) byl vévoda z ernestinské větve Wettinů, jeden ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku. Padl v boji během třicetileté války ve věku pouhých 26 let. Jeho podobizna zdobí společné čtyřbratrové tolary a k jeho úmrtí byl vyražen vzácný pamětní tolar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1763, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1776 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1775 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1775 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1785 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1785 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1784 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
ridrich Sasko-Altenburský se narodil roku 1599 v Torgau jako druhý syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského z jeho druhého manželství s Annou Marií Falcko-Neuburskou. Po otcově smrti v roce 1602 zdědil vévodství Sasko-Altenburské společně se svými bratry Janem Filipem, Janem Vilémem a Fridrichem Vilémem. Poručníky nezletilých princů se stali saský kurfiřt Kristián II. a strýc Jan II.
V roce 1612 začali bratři studovat na lipské univerzitě. Když roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší Jan Filip, ujal se vlády za všechny sourozence výměnou za finanční apanáž. Fridrich se vydal na vojenskou dráhu a vstoupil do služeb saského kurfiřta Jana Jiřího I., s nímž bojoval v Lužici a Čechách v počátcích třicetileté války. Od roku 1622 velel vlastnímu sboru, který se však brzy rozpadl pro nedostatek žoldu.
Fridrich poté sloužil u vévody Kristiána mladšího z Brunšvicku-Wolfenbüttelu. V bitvě u Stadtlohnu roku 1623 byl zajat císařským vojevůdcem Tillym a nějaký čas vězněn, než ho propustil na přímluvu kurfiřta Jana Jiřího I. V roce 1625 vstoupil do dánských služeb jako velitel jízdy a vytvořil předsunutou hlídku v Seelze. Při útoku Tillyho vojsk byl smrtelně raněn a na následky zranění hlavy zemřel 24. října 1625. Zůstal svobodný a bezdětný.
Z numismatického hlediska je Fridrich vyobrazen na společných čtyřbratrových tolarech ražených v mincovně v Saalfeldu v letech 1605–1625. K jeho památce byl roku 1625 vydán vzácný pamětní tolar o hmotnosti přibližně 29 gramů, který patří mezi vyhledávané sběratelské kusy dokumentující osudy wettinské dynastie v bouřlivém období třicetileté války.
