Mince Fridricha Viléma II. Pruského
Mince Fridricha Viléma II. Pruského se vážou k éře pruského krále Fridricha Viléma II. (1744–1797), který vládl v letech 1786–1797 po smrti Fridricha II. Velikého. Jeho doba zahrnuje polská dělení i otřesy francouzské revoluce a proměnila mocenské poměry ve střední Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Ovládací prvky výpisu
Mince Fridricha Viléma II. Pruského připomínají panovníka rodu Hohenzollernů, jenž nastoupil na trůn roku 1786 jako syn Augusta Viléma, mladšího bratra Fridricha II. Velikého. Fridrich Vilém II. (1744–1797) vyrůstal ve stínu slavného strýce, ale po převzetí vlády zdědil mocný stát i rostoucí mezinárodní napětí. Jeho osobní styl vlády byl odlišný: více se opíral o dvorské kruhy a poradce.
V zahraniční politice zasáhl do nizozemské krize roku 1787, kdy pruský tlak pomohl obnovit postavení oranžské strany, a tím posílil pruský vliv v Severním moři. Ještě zásadnější byly jeho kroky ve východní Evropě: Prusko se pod jeho vládou podílelo na druhém (1793) a třetím (1795) dělení Polska, čímž rozšířilo své území a zároveň přispělo k zániku Polsko-litevského soustátí.
Do jeho vlády naplno vstoupila francouzská revoluce a války s ní spojené. Prusko se připojilo k první protifrancouzské koalici, podniklo tažení do Francie a roku 1792 utrpělo neúspěch u Valmy, který se stal symbolem změny válečné i politické éry. Vyčerpání a jiné priority vedly nakonec k míru v Basileji roku 1795, jímž se Prusko z bojů na západě dočasně stáhlo.
V domácích poměrech je s jeho dobou spojeno vyhlášení pruského všeobecného zemského práva Allgemeines Landrecht (1794), rozsáhlé kodifikace, která sjednotila mnoho oblastí práva v monarchii. Zároveň se projevily náboženské a kulturní spory: vliv ministra Wöllnera přinesl přísnější dohled nad církevními otázkami i cenzuru, zatímco dvůr podporoval hudbu a umění. Fridrich Vilém II. zemřel roku 1797 a na trůn po něm nastoupil jeho syn Fridrich Vilém III., který už čelil napoleonské dominanci.
