Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského se vážou k vládě vévody Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského (1603–1669), který vyrůstal v době dynastického poručnictví a později převzal zem v závěru třicetileté války. V letech 1639–1669 vedl Sasko-Altenbursko v čase válečných otřesů i poválečné obnovy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Matyáše II. z počátku 17. století představuje vrcholnou ukázku uherské mincovní produkce. Vznikl v období politického napětí i konsolidace moci Habsburků a dodnes...
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Stříbrný půltolar Ferdinanda II. z období třicetileté války představuje autentické svědectví dramatické epochy habsburské monarchie. Mince spojuje politickou moc, dynastickou...
Stříbrný tolar Ferdinanda I. z Tyrolska z roku 1560 představuje významnou minci raného novověku, spojenou s rozvojem tolarového systému. Ražba odráží moc Habsburků i stabilizaci...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Sada českých oběžných mincí z roku 2004 připomíná účast České republiky na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004, které se konalo v Portugalsku. Atraktivní balení kombinuje...
Exkluzivní sada oběžných mincí České republiky z roku 2004 vydaná k příležitosti Mistrovství světa v ledním hokeji, doplněná pamětní medailí s Jaromírem Jágrem. Atraktivní...
Sada oběžných mincí ČR z roku 2004 připomíná historický vstup České republiky do Evropské unie. Symbolicky zachycuje začlenění země do evropského společenství a propojení české...
Sada oběžných mincí ČR 2001 v provedení proof nabízí kompletní spektrum haléřových i korunových nominálů z doby prvního desetiletí samostatné republiky, doplněné elegantní...
Sada oběžných mincí ČR z roku 2010 v kvalitě proof nabízí nejen špičkové provedení každodenních platidel, ale i stříbrnou medaili s motivem vzácné bankovky 5000 Kč. Foto...
Ročníková sada mincí ČR 2008 v kvalitě proof doplněná stříbrnou medailí k 15. výročí české měny a České mincovny, v elegantním červeném balení. Foto ilustrační některé mince...
Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského připomínají Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského (1603–1669), ernestinského vévodu z rodu Wettinů, narozeného 12. února 1603 ve Výmaru. Do dějin vstoupil už okolnostmi narození, protože přišel na svět několik měsíců po smrti otce Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského, a v pramenech bývá proto zmiňován jako Posthumus. Rodové vazby jej spojovaly i s Falckem, neboť jeho matkou byla Anna Marie Falcko-Neuburská.
Dětství prožil v prostředí kolektivního dědictví, kdy Sasko-Altenbursko drželi společně bratři a země byla spravována poručnictvím. Významnou roli v této fázi sehráli saská kurfiřtská poručnictví, která měla udržet stabilitu země i dynastických práv. Roku 1618 převzal faktickou vládu starší bratr Jan Filip a zároveň poručnictví nad mladšími sourozenci, čímž se vymezila Fridrichova cesta k pozdější samostatné moci.
K rozhodujícímu obratu došlo v průběhu třicetileté války, kdy po smrti Jana Filipa roku 1639 nastoupil Fridrich Vilém II. do čela vévodství. Jeho vláda tak spadá do nejtěžších desetiletí, kdy durynské země nesly důsledky válečných průchodů, rekvizic a hospodářského úpadku, a zároveň do období, kdy se po roce 1648 hledaly cesty k obnově správy i každodenního života. V malém říšském státě se střetávala potřeba loajality v rámci říše s tlakem místních stavů a měst, která usilovala o jistoty po dlouhých letech nejistoty.
V osobním životě uzavřel roku 1638 sňatek se Sofií Alžbětou Braniborskou, manželství však zůstalo bez potomků. Po její smrti se roku 1652 oženil s Magdalenou Sibylou Saskou, známou také jako vdovou po dánském korunním princi, a právě z tohoto svazku vzešel dědic Fridrich Vilém III. Sasko-Altenburský. Vévoda zemřel 22. dubna 1669 v Altenburgu a vládu po něm převzal jeho jediný přeživší syn, čímž se uzavřela dlouhá etapa panování, která spojila válečný zlom i poválečnou konsolidaci v srdci střední Evropy.
