Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského se vážou k vládě vévody Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského (1603–1669), který vyrůstal v době dynastického poručnictví a později převzal zem v závěru třicetileté války. V letech 1639–1669 vedl Sasko-Altenbursko v čase válečných otřesů i poválečné obnovy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná 1 koruna z roku 1908 byla vydána jako oběžná pamětní mince k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Představuje typickou jubilejní emisi pozdního období...
Stříbrná pětikoruna z roku 1929 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Velký bronzový follis císaře Maximiana Herculia ražený v Římě na počátku 4. století představuje výrazný doklad tetrarchické měnové reformy. Motiv bohyně Mince zdůrazňuje...
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1905 patří mezi klasické oběžné mince pozdního období Rakousko-Uherska. Reprezentuje stabilní měnový systém korunové reformy a...
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského připomínají Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského (1603–1669), ernestinského vévodu z rodu Wettinů, narozeného 12. února 1603 ve Výmaru. Do dějin vstoupil už okolnostmi narození, protože přišel na svět několik měsíců po smrti otce Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského, a v pramenech bývá proto zmiňován jako Posthumus. Rodové vazby jej spojovaly i s Falckem, neboť jeho matkou byla Anna Marie Falcko-Neuburská.
Dětství prožil v prostředí kolektivního dědictví, kdy Sasko-Altenbursko drželi společně bratři a země byla spravována poručnictvím. Významnou roli v této fázi sehráli saská kurfiřtská poručnictví, která měla udržet stabilitu země i dynastických práv. Roku 1618 převzal faktickou vládu starší bratr Jan Filip a zároveň poručnictví nad mladšími sourozenci, čímž se vymezila Fridrichova cesta k pozdější samostatné moci.
K rozhodujícímu obratu došlo v průběhu třicetileté války, kdy po smrti Jana Filipa roku 1639 nastoupil Fridrich Vilém II. do čela vévodství. Jeho vláda tak spadá do nejtěžších desetiletí, kdy durynské země nesly důsledky válečných průchodů, rekvizic a hospodářského úpadku, a zároveň do období, kdy se po roce 1648 hledaly cesty k obnově správy i každodenního života. V malém říšském státě se střetávala potřeba loajality v rámci říše s tlakem místních stavů a měst, která usilovala o jistoty po dlouhých letech nejistoty.
V osobním životě uzavřel roku 1638 sňatek se Sofií Alžbětou Braniborskou, manželství však zůstalo bez potomků. Po její smrti se roku 1652 oženil s Magdalenou Sibylou Saskou, známou také jako vdovou po dánském korunním princi, a právě z tohoto svazku vzešel dědic Fridrich Vilém III. Sasko-Altenburský. Vévoda zemřel 22. dubna 1669 v Altenburgu a vládu po něm převzal jeho jediný přeživší syn, čímž se uzavřela dlouhá etapa panování, která spojila válečný zlom i poválečnou konsolidaci v srdci střední Evropy.
