Mince Fridricha Viléma III. Pruského
Mince Fridricha Viléma III. patří k době pruského krále Fridricha Viléma III. (1770–1840), jehož vláda 1797–1840 zahrnula napoleonské války i následnou přestavbu státu. Jde o éru reforem, mobilizace společnosti a nového uspořádání střední Evropy po roce 1815.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince v hodnotě jedné šestiny tolaru Fridricha Viléma III. z roku 1823 představuje drobnější nominál pruského měnového systému. Emise z období poválečné obnovy dokládá...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1818 pochází z období poválečné obnovy Pruska po napoleonských válkách. Výrazná symbolika orla a vojenských atributů odráží nově...
Stříbrný tolar pruského krále Fridricha Viléma III. z období zásadních reforem a modernizace státu. Reprezentativní nominál s bohatou heraldikou odráží moc a tradici pruské...
Tato drobná stříbrná mince o hodnotě 1/6 tolaru z roku 1816 pochází z období vlády pruského krále Fridricha Viléma III., panovníka, který dovedl Prusko z napoleonských válek do...
Symbolický stříbrný tolar z roku 1829, věnovaný požehnání mansfeldského hornictví – vzácnější pruská emise s portrétem krále Friedricha Viléma III.
Symbolický stříbrný tolar z roku 1829, věnovaný požehnání mansfeldského hornictví – vzácnější pruská emise s portrétem krále Friedricha Viléma III.
Pruský stříbrný tolar z roku 1814 ražený za vlády Fridricha Viléma III. v Berlíně. Tato mince odpovídá předmetrickému standardu 14 tolarů z jedné kolínské hřivny a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Mince Fridricha Viléma III. se vztahují k pruskému králi Fridrichu Vilému III. (1770–1840), který vládl od roku 1797 až do své smrti. Narodil se v Postupimi jako syn Fridricha Viléma II. a na trůn nastoupil v době, kdy se Evropa rychle měnila pod tlakem francouzské revoluce a nastupující moci Napoleona. Byl spíše zdrženlivým a úřednicky založeným panovníkem, pro něhož byla typická opatrnost, ale také schopnost opřít se o práci schopných reformátorů.
Prusko utrpělo v roce 1806 těžkou porážku od Napoleonových vojsk a ocitlo se v hluboké krizi, která vynutila zásadní proměny. V následujících letech se s královým souhlasem rozběhly státní reformy, jež posilovaly modernější správu a měnily vztah státu k poddaným. Do této atmosféry patří i vznik berlínské univerzity roku 1810, spojovaný se jménem Wilhelma von Humboldta, který pomohl vytvořit nový model vzdělávání a vědy.
V napoleonské éře se výrazně projevila i role královny Luisy, jejíž osobní autorita posilovala dynastický obraz v těžkých časech. Po obratu evropské situace vyhlásil král roku 1813 mobilizační výzvu a Prusko se zapojilo do bojů, které vyústily ve vítězství nad Napoleonem. Právě tehdy vznikl i Železný kříž jako nové vyznamenání spojené s představou služby státu a společného úsilí napříč společností.
Po roce 1815 se Prusko zařadilo mezi hlavní vítězné mocnosti a podílelo se na poválečném uspořádání Evropy. Z pohledu střední Evropy je důležité, že pruská moc dlouhodobě ovlivňovala prostor při hranicích habsburské monarchie, zejména ve Slezsku a v oblastech, které ležely v dosahu českých zemí. Fridrich Vilém III. zemřel roku 1840 a zanechal království, které se během jeho vlády proměnilo z otřeseného státu po porážce v jednu z klíčových sil německého prostoru.
