Mince Fridricha Viléma IV. Pruského
Mince Fridricha Viléma IV. Pruského patří k vládě pruského krále v letech 1840–1861, kdy Evropou otřásly revoluce roku 1848 a v německých zemích sílila otázka sjednocení. Jeho éra spojovala romantické pojetí monarchie s tlakem moderní ústavní politiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný Vereinsthaler Fridricha Viléma IV. z roku 1859 představuje vrcholnou etapu pruského mincovnictví před sjednocením Německa. Emise vznikla v rámci měnové unie německých...
Stříbrný tolar Pruského království z roku 1846 je známý jako mansfeldský hornický tolar a připomíná dlouhou tradici těžby a hornictví v oblasti Mansfeldu. Emise spojuje měnovou...
Ovládací prvky výpisu
Mince Fridricha Viléma IV. Pruského se vztahují k pruskému králi Fridrichu Vilému IV. (1795–1861), jenž nastoupil na trůn roku 1840 po svém otci Fridrichu Vilému III. Narodil se v Berlíně a už od mládí se vyznačoval silným zájmem o umění, architekturu a dějiny, což se promítalo do jeho veřejného obrazu. V duchu doby uvažoval o monarchii jako o historickém a mravním řádu, který má stát nad stranickými spory, což však postupně naráželo na sílící požadavky občanské společnosti.
Ve čtyřicátých letech 19. století Prusko vstupovalo do období rychlejší industrializace a společenských proměn. Král zpočátku vzbuzoval očekávání umírněných reforem, avšak často volil zdrženlivý postup a opíral se o tradiční stavovské představy. V Německém spolku zároveň sílila debata o budoucím uspořádání německých zemí, v níž se střetávaly pruské a rakouské zájmy.
Zlom přinesl rok 1848, kdy revoluční vlna zasáhla i Berlín. Po pouličních střetech král přistoupil na ústavní změny a v roce 1850 vstoupila v platnost pruská ústava, která zavedla dvoukomorový parlament a vymezila vztah panovníka a zastupitelských orgánů. V celo-německém měřítku se tehdy objevila nabídka, aby přijal císařskou korunu z Frankfurtu nad Mohanem, Fridrich Vilém IV. ji však odmítl, protože nechtěl legitimitu odvozovat od revolučního shromáždění.
V padesátých letech se politická situace uklidnila, avšak králův zdravotní stav se zhoršoval. Po mozkové příhodě roku 1857 už nebyl schopen aktivně vládnout a roku 1858 převzal regentství jeho bratr Vilém, pozdější pruský král a německý císař. Fridrich Vilém IV. zemřel roku 1861 a jeho vláda zůstává spojena s napětím mezi tradiční monarchií a moderní politikou, které předznamenalo pozdější sjednocovací zápasy v německém prostoru.
