Mince Fridriche III. Braniborsko-Bayreuthského

Mince Fridricha III. Braniborsko-Bayreuthského zachycují zlatou éru bayreuthského markrabství v období baroka a raného osvícenství. Fridrich III. nastoupil na trůn v roce 1735 a během své vlády až do roku 1763 povznesl Bayreuth mezi významná kulturní centra Svaté říše římské. Jeho manželkou byla pruská princezna Vilemína, sestra Fridricha II. Velikého, což markrabství přiblížilo k pruskému dvoru a ovlivnilo i vysokou kvalitu mincovní produkce podle berlínského vzoru.

Bayreuthská mincovna produkovala za Fridrichovy vlády reprezentativní stříbrné tolary, konvenční dvacetníky a drobné nominály určené pro každodenní platební styk. Na aversu dominuje markraběcí portrét v paruce podle dobové módy, zatímco revers zdobí hohenzollernský erb kombinovaný se znaky braniborského markrabství. Vzácností jsou zlaté dukáty a karolin, které se razily především u příležitosti dvorských slavností nebo jako diplomatické dary.

Numismatická hodnota Fridrichových mincí spočívá v jejich uměleckém zpracování a historickém významu. Markrabě byl osvíceným panovníkem, který podporoval vědy a umění – za jeho vlády vznikla proslulá bayreuthská opera a zámek Ermitáž. Jeho mince jsou svědectvím hospodářské prosperity malého německého knížectví, které dokázalo konkurovat větším státům. Pro české sběratele jsou zajímavé také proto, že Bayreuth udržoval čilé obchodní styky s českými zeměmi a mnoho těchto mincí kolovalo v pohraničních oblastech Čech. Dnes představují vyhledávané sběratelské kusy dokumentující období, kdy malá německá knížectví hrála významnou roli v evropské kultuře a politice.