Mince Friedricha Augusta I. (III.)
Mince Friedricha Augusta I. (III.) se vážou k saskému kurfiřtství v letech 1763–1806, kdy země procházela reformami po sedmileté válce a zároveň čelila otřesům napoleonské éry. Panovník postupně dovedl Sasko od říšské tradice k nové, královské podobě státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.
Saský tolar z roku 1782 ražený za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Klasická stříbrná mince typu „EINE MARCKE“ s bohatým erbem a reprezentativním portrétem panovníka.
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1813 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Mince Friedricha Augusta I. (III.) připomínají období vlády saského kurfiřta Fridricha Augusta I. (1750–1827), který jako kurfiřt vystupoval pod jménem Fridrich August III. V čele Saska stanul roku 1763 jako nezletilý, a proto zpočátku vládl pod poručnictvím. Země tehdy nesla následky sedmileté války a potřebovala obnovit finance i správu.
Po převzetí plné moci se Fridrich August opíral o umírněnou reformní politiku a o stabilní chod úřadů. Sasko patřilo k hospodářsky a kulturně vyspělým zemím střední Evropy, s dlouhou tradicí vzdělanosti a řemesel. Kurfiřt se snažil udržet vnitřní klid a vyhnout se zbytečným otřesům, které v závěru 18. století přinášela proměnlivá evropská politika.
Zásadní zlom přišel s francouzskými revolučními a napoleonskými válkami. Sasko se ocitlo mezi tlaky velmocí a muselo volit alianční cestu, jež se rychle měnila podle situace na bojištích. Roku 1806 došlo k zániku Svaté říše římské a Fridrich August byl povýšen na saského krále, čímž se uzavřela etapa kurfiřtského Saska, kterou vymezují právě roky 1763–1806.
Proměna titulu nebyla jen formální: znamenala přerod starého říšského uspořádání a nástup nových mocenských poměrů ve střední Evropě. Vztahy k českým zemím se v této době přirozeně odvíjely od sousedství, obchodu i společných hranic, které spojovaly Krušnohoří a labský prostor. Fridrich August prožil následně i dramata po roce 1813, kdy se o budoucnosti Saska rozhodovalo na evropské úrovni, a zemřel roku 1827 jako panovník, jehož život překlenul konec starého řádu i zrod nového.
