Mince Fridricha III. Saského

Mince Fridricha III. Saského se vztahují k osobnosti kurfiřta Fridricha III. zvaného Moudrý (1463–1525), jenž vládl v Sasku od roku 1486. Narodil se ve Wettinu a vyrůstal v prostředí, kde se dynastická politika prolínala s rostoucím významem říšských stavů. V rámci Svaté říše římské patřil kurfiřt k nejvlivnějším knížatům, protože se podílel na volbě císaře a utváření říšské rovnováhy.

Fridrich III. budoval prestiž své země především skrze správu a vzdělanost. Roku 1502 založil univerzitu ve Wittenbergu, která se rychle stala významným intelektuálním centrem. Dvůr podporoval umění i řemesla a panovník dbal na reprezentaci, jež měla v říšském prostředí posílit váhu saského kurfiřtství. Zároveň pečoval o poutní tradice a shromažďoval rozsáhlé sbírky relikvií, typické pro pozdně středověkou zbožnost.

Do dějin Evropy vstoupil především tím, jak se postavil k nastupující reformaci. Jako zeměpán univerzity chránil Martina Luthera po vystoupení proti odpustkům a po říšském sněmu ve Wormsu roku 1521 mu zajistil bezpečí na Wartburgu. Nešlo jen o osobní sympatie, ale i o důraz na právní postup a odmítnutí svévole, s níž by bylo možné s poddaným naložit bez řádného řízení. Fridrich sám zůstával v mnoha otázkách zdrženlivý, přesto jeho ochrana umožnila, aby se nové myšlenky šířily dál.

V říšské politice byl respektovanou autoritou: po smrti Maxmiliána I. patřil roku 1519 mezi kandidáty na císařskou korunu, kterou však nepřijal, a podpořil volbu Karla V. Sasko leželo v těsném sousedství českých zemí, a proto se zdejší náboženské a kulturní proměny přirozeně dotýkaly i prostoru za Krušnými horami, zejména skrze obchodní vazby a pohyb vzdělanců. Fridrich III. zemřel roku 1525, krátce před tím, než se reformační zápas proměnil v novou evropskou realitu. Jeho vláda tak stojí na prahu epochy, která zásadně změnila podobu střední Evropy.