Mince Friedricha Ulricha
Mince Friedricha Ulricha souvisejí s vládcem brunšvicko-wolfenbüttelského knížectví z rodu Welfů (1613–1634), jehož éru poznamenaly vnitřní krize i počátek třicetileté války. V letech 1616–1622 byla jeho vláda fakticky omezena a země čelila těžkým hospodářským otřesům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Friedricha Ulricha odkazují k Fridrichu Ulrichovi Brunšvicko-Lüneburskému (1591–1634), knížeti brunšvicko-wolfenbüttelskému z rodu Welfů. Narodil se 5. dubna 1591 ve Wolfenbüttelu jako syn vévody Jindřicha Julia a Alžběty Dánské, dcery dánského krále Fridricha II. Vzdělání získal na univerzitách v Helmstedtu a Tübingenu, což odpovídalo nárokům, jež tehdejší říšská knížata kladla na přípravu budoucích vládců.
Po smrti otce převzal roku 1613 vládu v knížectví, jehož postavení se opíralo o tradici brunšvických Welfů i o citlivé vztahy k městům a stavům. Brzy se dostal do sporu se svobodným městem Braunschweig, které neochotně uznávalo knížecí svrchovanost. Vnitřní napětí navíc zesílilo osobními problémy panovníka: mezi lety 1616–1622 byla jeho moc fakticky omezena zásahy matky a jejího bratra, dánského krále Kristiána IV., a správu výrazně ovlivnili dvorní úředníci.
Právě v této době se prohloubila finanční krize, když se ve správě prosadily kroky, které zhoršily důvěru v měnu a přispěly k inflaci. Obnova autority poté vyžadovala spolupráci se stavy a šlechtou, jež v menších říšských státech často rozhodovala o tom, zda se podaří stabilizovat hospodářství i chod úřadů. V pozadí už přitom narůstalo evropské napětí, které po roce 1618 přerostlo v třicetiletou válku.
Válečný konflikt zasáhl jeho země mimořádně tvrdě: území bylo opakovaně vystaveno průchodům a drancování různých armád a knížectví postupně ztrácelo kontrolu nad částí svých držav. Fridrich Ulrich se roku 1614 oženil s Annou Žofií Braniborskou, manželství však zůstalo bezdětné. Zemřel 11. srpna 1634 v Braunschweigu a po jeho smrti převzal vládu Augustus II., čímž se uzavřela kapitola panování, které odráží křehkost říšských knížectví v prvních desetiletích třicetileté války.
