Mince Gustafa VI. Adolfa
Mince Gustafa VI. Adolfa odkazují na švédského krále Gustafa VI. Adolfa (1882–1973), který vládl v letech 1950–1973. Na trůn nastoupil jako zkušený korunní princ a stal se symbolem klidné, konstituční monarchie v době poválečné obnovy a společenských změn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Gustafa VI. Adolfa jsou spojeny se švédským králem Gustafem VI. Adolfem (1882–1973), jenž nastoupil na trůn 29. října 1950 po svém otci Gustafu V. Panovníkem se stal až ve 67 letech, po mimořádně dlouhém období, kdy působil jako korunní princ. Jeho vláda trvala do 15. září 1973 a odehrávala se v éře, kdy se Švédsko rychle modernizovalo, ale monarchie už měla především reprezentativní a sjednocující roli.
Ještě před nástupem na trůn byl známý jako člověk s výraznými kulturními zájmy a zvídavou povahou. Od mládí se věnoval archeologii a proslul také hlubokým zájmem o starověké umění, zejména z Číny; zároveň měl blízko k botanice a zahradnictví. V odborném zázemí podpořil švédský archeologický výzkum v zahraničí a jeho jméno se pojí se vznikem švédského institutu v Římě, který sloužil jako základna pro vědeckou práci a vykopávky.
V soukromém životě prožil dvě manželství. Roku 1905 se oženil s britskou princeznou Markétou z Connaughtu, s níž měl pět dětí; Markéta však roku 1920 zemřela. V roce 1923 uzavřel druhý sňatek s Louise Mountbattenovou, která se později stala švédskou královnou. Rodinné vazby propojily bernadottovskou dynastii s dalšími evropskými rody a přes svého syna Gustafa Adolfa, vévodu z Västerbottenu, byl dědečkem krále Karla XVI. Gustava.
Jako král vystupoval střídmě a civilně, bez okázalosti, která už k poválečné Skandinávii nepatřila. Spíše než politickou moc představoval kontinuitu státu a respekt k institucím, zatímco praktické řízení země zůstávalo vládě a parlamentu. Gustaf VI. Adolf zemřel v Helsingborgu v září 1973 a uzavřel tak dlouhou kapitolu švédských dějin, v níž se tradice přirozeně přizpůsobovala moderní době.
