Mince Herennia Etrusca
Mince Herennia Etrusca se v praxi vztahují k Herenniovi Etruskovi († 251), staršímu synovi císaře Decia a císařovny Herennii Etruscilly. Jako spoluvladař byl povýšen na Augusta na jaře 251 a krátce nato padl s otcem v boji s Góty u Abrittu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Herennia Etrusca se běžně spojují s osobou Herenia Etruska († 251), římského prince z doby krize 3. století. Nesl plné jméno Quintus Herennius Etruscus Messius Decius a byl starším synem císaře Decia a císařovny Herennii Etruscilly. Do veřejného života vstoupil v okamžiku, kdy se jeho otec v roce 249 prosadil jako císař po střetu s Filipem Arabem a potřeboval rychle ukotvit nástupnictví.
Roku 250 byl Herennius povýšen na caesara, tedy oficiálního dědice, a tím se stal výraznou součástí dynastické prezentace nové vlády. V následujícím roce, v květnu 251, dosáhl ještě vyššího postavení, když obdržel titul augustus a stal se spolucísařem po boku otce. Šlo o krok, který měl v neklidných poměrech posílit legitimitu a současně ukázat, že moc má jasnou kontinuitu v rámci jedné rodiny.
Těžiště vlády Decia i Herenia leželo na dunajské hranici, kde říše čelila silnému tlaku gótských svazů. Po porážkách a zmatcích v balkánských provinciích se římské vojsko pokusilo situaci zvrátit protiútokem. Právě v této souvislosti bývá Herennius připomínán jako mladý spoluvladař, jehož postavení bylo pevně svázáno s armádou a s úspěchem na bojišti.
V červnu 251 došlo k rozhodující bitvě u Abrittu v Moesii, kde byl římský postup zastaven a obě hlavy státu zahynuly. Smrt Decia i Herenia Etruska představovala mimořádný otřes: šlo o první případ, kdy úřadující císař padl v boji s „barbarským“ nepřítelem, a současně se v jediném okamžiku zhroutil právě budovaný dynastický plán. Krátké období spoluvlády tak zůstalo symbolem doby, kdy se římská moc musela vyrovnávat s válkami, rychlým střídáním vládců i křehkostí legitimity.
