Mince Herennie Etruscilly
Mince Herennie Etruscilly souvisejí s římskou císařovnou Herennia Etruscillou († po roce 251), manželkou císaře Decia. Jako augusta vystupovala v letech 249–251 po boku manžela i synů Herenia Etrusca a Hostiliana v období vážných krizí římské říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mince Herennie Etruscilly připomínají císařovnu Herennii Etruscillu († po roce 251), manželku císaře Decia, který vládl v letech 249–251. Pocházela pravděpodobně z významného italského rodu a po manželově nástupu na trůn získala titul augusta. Její postavení bylo součástí dynastické politiky, která měla v neklidném 3. století posílit legitimitu vládnoucího domu.
Manžel Decius se prohlásil císařem během tažení na Dunaji a po vítězství nad Filipem Arabem převzal vládu nad říší zmítanou vnitřními i vnějšími hrozbami. Herennia Etruscilla se stala oficiální představitelkou císařské rodiny a po boku dvou synů, Herenia Etrusca a Hostiliana, vystupovala jako symbol stability. Oba synové byli postupně povýšeni do vysokých hodností, aby bylo zřejmé, že moc má přejít v rámci jedné dynastie.
Období jejich vlády poznamenala válka s Góty, kteří pronikali přes dunajskou hranici do balkánských provincií. Roku 251 padl Decius i jeho starší syn Herenius Etruscus v bitvě u Abrittu, což byl první případ v římských dějinách, kdy úřadující císař zahynul v boji s barbarským nepřítelem. Mladší Hostilianus byl krátce uznán císařem, avšak ještě téhož roku zemřel, patrně na mor, jenž sužoval říši.
Po smrti manžela a synů Herennia Etruscilla zřejmě ustoupila do ústraní, i když některé prameny naznačují, že si mohla udržet čestný titul i za vlády Treboniana Galla. Její život tak odráží dramatickou kapitolu římských dějin, kdy se dynastické naděje během několika měsíců zhroutily pod tlakem válek, epidemií a politických otřesů třetího století.




