Mince Hieronyma von Colloredo

Mince Hieronyma von Colloredo připomínají Jeronýma z Colloreda (1732–1812), šlechtice z rodu Colloredo-Wallsee, který se prosadil jako významný církevní kníže pozdního osvícenství. Narodil se ve Vídni a vzdělání získal v prostředí, jež formovalo modernější pojetí správy i pastorace. Už roku 1761 se stal biskupem v Gurku a o jedenáct let později převzal nejvyšší úřad v Salcburku.

V letech 1772–1803 působil jako kníže-arcibiskup salcburský, tedy duchovní i světský vládce církevního knížectví v rámci Svaté říše římské. Usiloval o racionálnější řízení, disciplinovanou správu a reformy inspirované katolickým osvícenstvím, což často vyvolávalo střety s konzervativními kruhy. Jeho politika zároveň odrážela proměnu doby, kdy se tradiční stavovské a církevní državy dostávaly pod stále silnější tlak centralizace a nových idejí.

Colloredo vstoupil do širšího povědomí i díky vztahu k Wolfgangu Amadeu Mozartovi, jenž v Salcburku působil ve službách arcibiskupského dvora. Podporoval vysokou úroveň dvorské hudby, zároveň však trval na přísné služební kázni, což vedlo k opakovaným konfliktům a nakonec k Mozartovu odchodu. Tento spor dobře ukazuje napětí mezi dvorskou hierarchií a rostoucí představou umělecké samostatnosti v pozdním 18. století.

Rok 1803 přinesl zlom: salcburské knížecí arcibiskupství bylo v rámci sekularizace zrušeno a Colloredo přišel o světskou moc. Nadále však z Vídně vykonával duchovní správu salcburské arcidiecéze až do své smrti v roce 1812. Rodové jméno Colloredo má přitom vazbu i k českým zemím, kam se Colloredové dostali během třicetileté války a později zde zanechali výraznou stopu v majetkových i kulturních dějinách.