Mince Jana Adolfa
Mince Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského odkazují na vévodu Jana Adolfa (1575–1616), který vládl v letech 1590–1616 gottorpské větvi Šlesvicka a Holštýnska. Jeho doba patří k přelomu 16. a 17. století, kdy se v severní Evropě prolínaly zájmy dánské koruny a říšských knížat.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského připomínají vévodu Jana Adolfa (1575–1616), člena gottorpské větve rodu Oldenburků. Narodil se ve Šlesviku a byl třetím synem vévody Adolfa a Kristýny Hesenské. V mládí se u něj počítalo spíše s církevní dráhou, která byla v luterském severu běžnou cestou pro mladší syny knížecích rodů.
Ještě před nástupem na světskou vládu působil jako luterský správce v knížecích biskupstvích: v Lübecku v letech 1586–1607 a v Brémách v letech 1589–1596. Teprve po smrti starších bratrů se otevřela možnost převzít gottorpské vévodství. Po nástupu na stolec 18. října 1590 se vzdal brémské správy a postoupil ji mladšímu bratru Janu Fridrichovi, aby soustředil své síly na dynastickou politiku a správu země.
Šlesvicko a Holštýnsko měly složité postavení: část byla vázána na dánskou korunu a část na rámec Svaté říše římské, což vyžadovalo citlivé vyvažování. Jan Adolf vládl ve společném prostoru, kde se gottorpská linie dělila o moc s dánským králem, a stabilita se opírala o smlouvy, rodové svazky i schopnost udržet vlastní dvůr a úřady. V této době se zároveň v severní Evropě upevňoval význam protestantských knížat a jejich vazeb na sousední státy.
Roku 1596 se oženil s dánskou princeznou Augustou, dcerou krále Frederika II., čímž posílil dynastické vazby s Kodaní. Z manželství vzešel i nástupce Fridrich III., který po Janově smrti roku 1616 převzal vládu a pokračoval v linii, jež později zasáhla do širších evropských dějin. Jan Adolf zemřel ve Šlesviku 31. března 1616 a jeho život dobře ukazuje, jak se v raném novověku prolínala církevní kariéra, rodová strategie a vláda nad územím na pomezí velmocenských zájmů.
