Mince Jana Adolfa

Mince Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského připomínají vévodu Jana Adolfa (1575–1616), člena gottorpské větve rodu Oldenburků. Narodil se ve Šlesviku a byl třetím synem vévody Adolfa a Kristýny Hesenské. V mládí se u něj počítalo spíše s církevní dráhou, která byla v luterském severu běžnou cestou pro mladší syny knížecích rodů.

Ještě před nástupem na světskou vládu působil jako luterský správce v knížecích biskupstvích: v Lübecku v letech 1586–1607 a v Brémách v letech 1589–1596. Teprve po smrti starších bratrů se otevřela možnost převzít gottorpské vévodství. Po nástupu na stolec 18. října 1590 se vzdal brémské správy a postoupil ji mladšímu bratru Janu Fridrichovi, aby soustředil své síly na dynastickou politiku a správu země.

Šlesvicko a Holštýnsko měly složité postavení: část byla vázána na dánskou korunu a část na rámec Svaté říše římské, což vyžadovalo citlivé vyvažování. Jan Adolf vládl ve společném prostoru, kde se gottorpská linie dělila o moc s dánským králem, a stabilita se opírala o smlouvy, rodové svazky i schopnost udržet vlastní dvůr a úřady. V této době se zároveň v severní Evropě upevňoval význam protestantských knížat a jejich vazeb na sousední státy.

Roku 1596 se oženil s dánskou princeznou Augustou, dcerou krále Frederika II., čímž posílil dynastické vazby s Kodaní. Z manželství vzešel i nástupce Fridrich III., který po Janově smrti roku 1616 převzal vládu a pokračoval v linii, jež později zasáhla do širších evropských dějin. Jan Adolf zemřel ve Šlesviku 31. března 1616 a jeho život dobře ukazuje, jak se v raném novověku prolínala církevní kariéra, rodová strategie a vláda nad územím na pomezí velmocenských zájmů.