Mince Jana Filipa Sasko-Altenburského
Mince Jana Filipa Sasko-Altenburského připomínají vévodu Jana Filipa (1597–1639), zakladatele samostatného vévodství Sasko-Altenbursko. Vládl v letech 1603–1639 a jeho éra byla poznamenána třicetiletou válkou i složitými poměry v durynských knížectvích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná 1 koruna z roku 1908 byla vydána jako oběžná pamětní mince k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Představuje typickou jubilejní emisi pozdního období...
Stříbrná pětikoruna z roku 1929 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Velký bronzový follis císaře Maximiana Herculia ražený v Římě na počátku 4. století představuje výrazný doklad tetrarchické měnové reformy. Motiv bohyně Mince zdůrazňuje...
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1905 patří mezi klasické oběžné mince pozdního období Rakousko-Uherska. Reprezentuje stabilní měnový systém korunové reformy a...
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Mince Jana Filipa Sasko-Altenburského odkazují na Jana Filipa (1597–1639), ernestinského vévodu z rodu Wettinů a prvního vládce nově vzniklého vévodství Sasko-Altenbursko. Narodil se 25. ledna 1597 jako syn Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a Anny Marie Falcké. Po smrti otce roku 1602 převzali vládu za nezletilé syny poručníci, neboť Jan Filip byl tehdy ještě dítě.
V roce 1603 došlo k rozdělení dědictví mezi syny Fridricha Viléma I. a vzniklo samostatné vévodství Sasko-Altenbursko, které Jan Filip spravoval spolu se svými mladšími bratry. Po dosažení plnoletosti vládl samostatně a soustředil se na upevnění dvorské správy a hospodářského zázemí. Altenburg se stal sídlem nové linie, která navazovala na tradice ernestinských knížectví v Durynsku.
Jeho panování spadá do období třicetileté války, jež od roku 1618 zásadně ovlivňovala poměry ve Svaté říši římské. Sasko-Altenbursko se ocitlo mezi zájmy protestantských a katolických mocností a vévoda musel reagovat na vojenské přesuny, kontribuce i nejistotu v regionu. Přesto usiloval o zachování stability svého území a o ochranu zemských práv v rámci říšského uspořádání.
Roku 1618 se oženil s Alžbětou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, čímž posílil vazby s dalšími protestantskými rody. Manželství však zůstalo bez mužského dědice a po Janově smrti 23. dubna 1639 převzal vládu jeho bratr Fridrich Vilém II. Vévoda Jan Filip tak představuje zakladatele altenburské linie, jejíž existence byla úzce spjata s dělením rodových držav a s neklidnou dobou velkého evropského konfliktu.
