Mince Jana Jiřího I. Saského
Mince Jana Jiřího I. Saského připomínají kurfiřta Jana Jiřího I. (1585–1656), který vládl Sasku v letech 1611–1656. Jeho dlouhá vláda byla úzce spjata s třicetiletou válkou, během níž musel vyvažovat zájmy císaře, protestantských knížat i vlastní země.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Vzácný půltolar z roku 1628 s portrétem Jana Jiřího I. Saského v rytířské zbroji je atraktivním svědectvím třicetileté války a saské mincovní tradice.
Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Saský tolar z roku 1597 známý jako „tři bratři“, zobrazující kurfiřta Kristiána I. a jeho bratry Augusta a Jana Jiřího. Vzácná a symbolicky významná ražba dynastické jednoty...
Vzácný reichstaler z Drážďan z roku 1616, ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. a jeho bratra Augusta. Omezená ražba po Augustově smrti († 26. 12. 1615) činí tento typ s...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Ovládací prvky výpisu
Mince Jana Jiřího I. Saského se vztahují ke kurfiřtu Janu Jiřímu I. (1585–1656) z albertinské linie rodu Wettinů, jenž stanul v čele Saska roku 1611 po smrti svého bratra Kristiána II. Jako jeden z volitelů římského císaře zastával významné postavení v rámci Svaté říše římské a jeho rozhodnutí měla dopad na celé středoevropské dění.
Po vypuknutí třicetileté války roku 1618 zpočátku volil opatrnou politiku a snažil se zachovat neutralitu, přestože Sasko patřilo mezi klíčová luterská území. Roku 1631 se však připojil k protihabsburskému táboru a vstoupil do spojenectví se švédským králem Gustavem II. Adolfem. Válka přinesla zpustošení části saských zemí a vysoké náklady, které zatěžovaly poddané i městská centra.
Politická orientace kurfiřta se v průběhu konfliktu proměňovala podle vývoje situace. Roku 1635 uzavřel s císařem Ferdinandem II. Pražský mír, jenž měl přispět k uklidnění poměrů uvnitř Říše a přinesl Sasku i územní zisky v Horní a Dolní Lužici. Tento krok však vyvolal napětí mezi protestantskými spojenci a znovu ukázal, že kurfiřt především hájil vlastní zemské zájmy.
Jan Jiří I. vládl až do své smrti roku 1656 a jeho dlouhé panování překlenulo téměř celé období války i její dozvuky. Po vestfálském míru roku 1648 se podílel na stabilizaci země a obnově správy v poválečných podmínkách. Jeho éra tak představuje výraznou kapitolu saských dějin, kdy se moc kurfiřta musela vyrovnávat s náboženskými rozpory, vojenskými zásahy i proměnou politické rovnováhy ve střední Evropě.
Více se o tomto saském panovníkovi můžete dozvědět v článku Jan Jiří I. Saský: Kurfiřt, který hledal řád v době chaosu.
