Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského pocházejí z období baroka a představují ražby posledního významného vládce hrabství Mansfeld-Eisleben. Jeho tolary a drobné mince z let 1647 až 1710 dokumentují uměleckou vyspělost středoněmeckého mincovnictví a ekonomickou situaci malých říšských teritorií na přelomu 17. a 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala z let 221–222 n. l. patří k nejvýraznějším ražbám pozdní severovské dynastie. Mince odráží mimořádně kontroverzní období římských dějin, kdy se...
Stříbrný denár mladého císaře Gety z roku 209 n. l. představuje typickou ražbu závěru vlády Septimia Severa a období nástupnické nejistoty v rámci severovské dynastie. Mince...
Stříbrný denár císaře Caracally z roku 213 n. l. je výraznou ukázkou vojenské propagandy pozdního období severovské dynastie. Mince vznikla v době aktivních vojenských tažení a...
Stříbrný denár císaře Traiana z počátku jeho vlády patří k významným ražbám raného principátu. Mince vznikla bezprostředně po nástupu jednoho z nejuznávanějších římských císařů...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v roce 1790 s mincovní značkou F pochází z tyrolské mincovny Hall a představuje pozdní emisi z vlády císaře Josefa II. Jde o typickou oběžnou...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v roce 1789 s mincovní značkou F pochází z tyrolské mincovny Hall a představuje pozdní emisi z vlády císaře Josefa II. Jde o typickou oběžnou...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1782 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený za vlády císaře Josefa II. představuje typickou oběžnou minci druhé poloviny 18. století v habsburské monarchii. Emise z pražské mincovny z roku...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského byly raženy v hrabství Mansfeld-Eisleben, které patřilo mezi menší, ale ekonomicky významná území Svaté říše římské díky bohatým nalezištím stříbra a mědi v Harzu. Jan Jiří III. vládl od roku 1647, kdy mu bylo pouhých sedm let, až do své smrti roku 1710, čímž se stal nejdéle vládnoucím hrabětem z rodu Mansfeldů. Jeho dlouhá vláda se odrazila v rozmanitosti mincovních typů a postupném vývoji portrétního zobrazení od mladíka po starce.
Hrabství Mansfeld mělo právo ražby mincí již od středověku, přičemž za Jana Jiřího III. dosáhla místní produkce vysoké umělecké úrovně. Na tolarech nacházíme detailně zpracovaný portrét hraběte v dobovém oděvu s parukou, často s řádem Zlatého rouna, který obdržel roku 1687. Reversy zobrazují složitý rodový erb Mansfeldů se čtyřmi poli a erbovními figurami, doplněný o hesla vyjadřující zbožnost a oddanost císaři.
Ekonomické potíže hrabství se projevily především po třicetileté válce, kdy Jan Jiří III. musel čelit zadlužení a úpadku těžby. Jeho mince proto často obsahovaly nižší obsah drahého kovu, než předepisovaly říšské mincovní řády. Zvláště drobné ražby, takzvané mariengroše a fenniky, byly předmětem kritiky sousedních území. Přesto si tolary zachovaly solidní kvalitu a jsou dnes ceněny pro své umělecké zpracování.
Po smrti Jana Jiřího III. roku 1710 vymřela poslední linie rodu Mansfeldů po meči a hrabství připadlo Sasku a Prusku. Jeho mince tak představují poslední svědectví samostatného mincovnictví tohoto historického území. Pro sběratele jsou mansfeldské ražby zajímavé jako příklad mincí malých německých států, které dokázaly i přes omezené možnosti produkovat umělecky hodnotné a historicky významné ražby.
