Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského odkazují na hraběte Jana Jiřího III. z Mansfeldu-Eislebenu (1640–1710), posledního luterského hraběte této větve. Narodil se ve Schraplau a zemřel na zámku Mansfeld; jeho smrtí roku 1710 linie Mansfeld-Eisleben vymřela.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského připomínají hraběte Jana Jiřího III. Mansfeldského (1640–1710), představitele starého říšského rodu, jehož těžiště leželo v kraji kolem Mansfeldu a Eislebenu. Narodil se 12. července 1640 ve Schraplau v době, kdy se střední Německo stále vzpamatovávalo z otřesů třicetileté války. Pocházel z větve Mansfeld-Eisleben a byl synem Jana Jiřího II. (1593–1647), takže do čela rodových záležitostí vstupoval s vědomím slábnoucí moci hrabat.
Mansfeldsko bylo historicky spjato s hornictvím a s postavením, které se v průběhu raného novověku proměňovalo pod tlakem silnějších sousedů i říšské politiky. U Jana Jiřího III. se v pramenech objevuje i vojenská služba, typická pro drobná knížata a hrabata, která hledala oporu v armádních hodnostech a dvorských vazbách. Rodová správa se musela opírat o majetkové dohody a pečlivé vyvažování vztahů v rámci Svaté říše římské.
Jeho osobní život byl svázán s dynastickými sňatky, které propojovaly regionální aristokracii v Durynsku a Sasku. Poprvé se oženil roku 1667 se Žofií Eleonorou ze Schönburgu-Hartensteinu, po její smrti uzavřel roku 1704 druhé manželství s Luisou Kristinou ze Stolbergu-Stolbergu. Podobné svazky měly posilovat postavení rodu v době, kdy staré hraběcí domy čelily finančním i právním tlakům a jejich někdejší autonomie se zmenšovala.
Jan Jiří III. zemřel 1. ledna 1710 v Mansfeldu, podle tradice na zámku Mansfeld, a byl pohřben v místním kostele sv. Jiří. Jeho smrtí vymřela linie Mansfeld-Eisleben, což uzavřelo jednu z dlouhých kapitol regionálních dějin středního Německa. Příběh posledního hraběte této větve tak dobře vystihuje, jak se v raném novověku měnila rovnováha mezi starými rody a rostoucí mocí větších států i lenních pánů.
