Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského pocházejí z období baroka a představují ražby posledního významného vládce hrabství Mansfeld-Eisleben. Jeho tolary a drobné mince z let 1647 až 1710 dokumentují uměleckou vyspělost středoněmeckého mincovnictví a ekonomickou situaci malých říšských teritorií na přelomu 17. a 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Ovládací prvky výpisu
Mince Jana Jiřího III. Mansfeldského byly raženy v hrabství Mansfeld-Eisleben, které patřilo mezi menší, ale ekonomicky významná území Svaté říše římské díky bohatým nalezištím stříbra a mědi v Harzu. Jan Jiří III. vládl od roku 1647, kdy mu bylo pouhých sedm let, až do své smrti roku 1710, čímž se stal nejdéle vládnoucím hrabětem z rodu Mansfeldů. Jeho dlouhá vláda se odrazila v rozmanitosti mincovních typů a postupném vývoji portrétního zobrazení od mladíka po starce.
Hrabství Mansfeld mělo právo ražby mincí již od středověku, přičemž za Jana Jiřího III. dosáhla místní produkce vysoké umělecké úrovně. Na tolarech nacházíme detailně zpracovaný portrét hraběte v dobovém oděvu s parukou, často s řádem Zlatého rouna, který obdržel roku 1687. Reversy zobrazují složitý rodový erb Mansfeldů se čtyřmi poli a erbovními figurami, doplněný o hesla vyjadřující zbožnost a oddanost císaři.
Ekonomické potíže hrabství se projevily především po třicetileté válce, kdy Jan Jiří III. musel čelit zadlužení a úpadku těžby. Jeho mince proto často obsahovaly nižší obsah drahého kovu, než předepisovaly říšské mincovní řády. Zvláště drobné ražby, takzvané mariengroše a fenniky, byly předmětem kritiky sousedních území. Přesto si tolary zachovaly solidní kvalitu a jsou dnes ceněny pro své umělecké zpracování.
Po smrti Jana Jiřího III. roku 1710 vymřela poslední linie rodu Mansfeldů po meči a hrabství připadlo Sasku a Prusku. Jeho mince tak představují poslední svědectví samostatného mincovnictví tohoto historického území. Pro sběratele jsou mansfeldské ražby zajímavé jako příklad mincí malých německých států, které dokázaly i přes omezené možnosti produkovat umělecky hodnotné a historicky významné ražby.
