Mince Jana Kazimíra Saského

Mince Jana Kazimíra Saského se vztahují k Janu Kazimírovi Sasko-Koburskému (1564–1633), ernestinskému vévodovi z rodu Wettinů. Narodil se v Gothě jako syn Jana Fridricha II., jehož politické ambice vedly k pádu a rozdělení rodových držav. Roku 1572, na základě císařského rozhodnutí, vzniklo nové vévodství Sasko-Kobursko-Eisenašské, které Jan Kazimír spravoval spolu s mladším bratrem Janem Arnoštem, nejprve pod poručnictvím.

Po dosažení plnoletosti převzal Jan Kazimír hlavní odpovědnost za vládu a postupně upevnil svou pozici. Roku 1596 došlo k rozdělení společného panství: jemu připadlo Sasko-Kobursko, zatímco bratr obdržel Sasko-Eisenašsko. Coburg se stal jeho rezidenčním městem a vévoda zde rozvíjel dvorský život, stavební činnost i organizaci zemské správy, která odpovídala postavení říšského knížete.

Jan Kazimír byl výrazným představitelem luterského prostředí v Durynsku a podporoval školství i církevní instituce. Jeho vláda spadá do doby konfesního napětí, které v roce 1618 přerostlo v třicetiletou válku. Sasko-koburské území sice neleželo v prvních liniích bojů, přesto muselo reagovat na vojenské přesuny a politické změny v rámci Svaté říše římské.

V osobním životě uzavřel nejprve manželství s Annou Saskou, dcerou kurfiřta Augusta, později se oženil s Markétou Brunšvicko-Lüneburskou. Neměl však mužského dědice, a když roku 1633 zemřel, připadlo jeho vévodství bratrovi Janu Arnoštovi. Jan Kazimír tak zanechal stopu především jako dlouho vládnoucí durynský kníže, jehož éra předznamenala složitý vývoj malých saských států v době velkého evropského konfliktu.