Jan Lucemburský, zvaný „král cizinec“, vládl Českému království v letech 1310–1346. Přestože většinu života strávil mimo české země, zanechal v dějinách výraznou stopu jako schopný diplomat a rytíř. Jeho vláda znamenala počátek lucemburské dynastie na českém trůnu a zároveň období postupného ekonomického zotavení po zmatcích po vymření Přemyslovců.

Mincovní reforma z přelomu 13. a 14. století, nastartovaná Václavem II., pokračovala i za Jana Lucemburského. Pražský groš zůstal hlavní měnovou jednotkou, ale začaly se razit také mince s novou ikonografií a odlišným jménem panovníka. Na averzu se často objevuje nápis „IOHANNES REX BOEMIE“, zatímco reverz zpravidla nese dvouocasého lva – heraldický symbol českého království. Kromě grošů se v menší míře objevují i frakční mince a regionální ražby v příhraničí.

Numismatická produkce Jana Lucemburského není tak rozsáhlá jako u jeho následovníků, ale o to vzácnější jsou dochované exempláře. Tyto ražby představují důležitý doklad o legitimizaci nové dynastie na českém trůnu a o snaze navázat na měnovou stabilitu přemyslovského období.

Mince Jana Lucemburského dnes patří mezi vyhledávané středověké artefakty. Oslovují sběratele i historiky svou historií, nízkým výskytem i přechodovou polohou mezi dvěma slavnými érami – přemyslovskou a lucemburskou. Každý groš z tohoto období je nositelem příběhu o změně, kontinuitě a evropském kontextu české koruny.