Mince Jana Lucemburského
Mince Jana Lucemburského odkazují na českého krále Jana Lucemburského (1296–1346), který vládl v letech 1310–1346. Jeho panování spojilo české země s lucemburskou dynastií a evropskou politikou, vyvrcholením byl jeho pád v bitvě u Kresčaku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy A3, datovaný přibližně do let 1020–1028 n. l. Typ s bustou Krista a náboženským opisem patří k charakteristickým mincím...
Bronzový as císaře Traiana (98–117 n. l.), ražený v Římě pro oběh v provincii Sýrie (Antiochie). Emise dokládá rozsah římské měnové politiky a význam východních provincií v...
Bronzová mince AE22 z Antiochie v Sýrii, ražená za vlády Augusta (27 př. n. l.–14 n. l.), představuje rané období římského císařství na východě impéria. Emise dokládá význam...
Drobnější billonový nummus Konstantina I. Velikého z let 307–337 n. l. pochází z období zásadní proměny římské říše. Emise spadá do éry upevnění konstantinovské dynastie a...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy E (cca 1059–1067) pochází z období výrazných politických proměn říše v 11. století. Mince s motivem Krista namísto císaře odráží...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový sestertius císaře Commoda z let 177–192 n. l. pochází z období pozdní antoninovské dynastie. Mince odráží éru postupné proměny římské politiky po smrti Marka Aurelia a...
Mince Jana Lucemburského připomínají Jana Lucemburského (1296–1346), syna římského císaře Jindřicha VII. a Elišky Přemyslovny. Roku 1310 vstoupil do českých dějin sňatkem s Eliškou a obsazením Prahy, čímž získal českou korunu a zahájil vládu lucemburské dynastie v Čechách. Jeho nástup znamenal začlenění českého království do širší evropské politiky, především do prostoru Svaté říše římské a Francie.
Jan bývá označován jako „král cizinec“, protože většinu života strávil na válečných taženích a diplomatických misích mimo české země. Účastnil se bojů v Itálii, ve Francii i na území říše a usiloval o posílení rodové moci v Porýní a Lucembursku. Přesto se za jeho vlády podařilo upevnit mezinárodní postavení českého státu a rozšířit vliv rodu v evropském měřítku.
Domácí politika byla poznamenána spory s českou šlechtou, která usilovala o zachování svých privilegií. Postupně však došlo k určité stabilizaci a Jan svému synovi Václavovi, pozdějšímu Karlu IV., zajistil kvalitní výchovu i mezinárodní kontakty. Právě Karlova budoucí vláda navázala na lucemburské ambice, které Jan v evropském prostoru otevřel.
Jan Lucemburský padl 26. srpna 1346 v bitvě u Kresčaku během stoleté války, kdy bojoval na straně francouzského krále proti Angličanům. Přestože byl již téměř slepý, zúčastnil se boje osobně, což posílilo jeho rytířskou pověst. Jeho smrt uzavřela jednu z významných kapitol českých dějin a otevřela cestu k nástupu Karla IV., za něhož české království dosáhlo vrcholu své moci.
Více se o životě tohoto panovníka můžete dozvědět v článku Jan Lucemburský: Poslední rytíř Evropy.
