Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského
Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského připomínají vévodu Jana Viléma (1600–1632), člena ernestinské linie Wettinů. Vládl v Sasku-Altenbursku po boku bratra Jana Filipa v letech 1603–1632 a jeho život probíhal v čase před i během třicetileté války.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná 1 koruna z roku 1908 byla vydána jako oběžná pamětní mince k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Představuje typickou jubilejní emisi pozdního období...
Stříbrná pětikoruna z roku 1929 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Velký bronzový follis císaře Maximiana Herculia ražený v Římě na počátku 4. století představuje výrazný doklad tetrarchické měnové reformy. Motiv bohyně Mince zdůrazňuje...
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1905 patří mezi klasické oběžné mince pozdního období Rakousko-Uherska. Reprezentuje stabilní měnový systém korunové reformy a...
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského odkazují na Jana Viléma (1600–1632), ernestinského vévodu z rodu Wettinů, který stál u počátků samostatného vévodství Sasko-Altenbursko. Narodil se 13. dubna 1600 jako syn Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a Anny Marie Falcké. Po otcově smrti roku 1602 přešla správa země na poručníky, neboť Jan Vilém i jeho bratři byli ještě nezletilí.
V roce 1603 došlo k rozdělení rodového dědictví a vzniklo nové vévodství Sasko-Altenbursko, které Jan Vilém spravoval společně se starším bratrem Janem Filipem. Altenburg se stal sídlem nové linie a symbolem pokračování ernestinských tradic v Durynsku. Po dosažení plnoletosti se oba bratři podíleli na vládě, přičemž jejich úkolem bylo upevnit správní struktury a zajistit hospodářské zázemí malého, ale samostatného státu.
Jejich panování spadá do období vyostřených konfesních sporů, jež roku 1618 přerostly v třicetiletou válku. Sasko-Altenbursko se nacházelo v prostoru, kde se střetávaly zájmy protestantských knížat a císařské moci, a muselo čelit vojenským přesunům i finančním požadavkům. Vévoda Jan Vilém byl jako člen vládnoucí dynastie zapojen do obrany zemských práv a do složité diplomacie v rámci Svaté říše římské.
Jan Vilém zemřel 16. srpna 1632 v Altenburgu, aniž by po sobě zanechal mužského dědice. Po jeho smrti pokračoval ve vládě bratr Jan Filip, zatímco linie Sasko-Altenbursko čelila dalším zkouškám válečných let. Osud Jana Viléma tak dobře ilustruje postavení menších durynských vévodství, jejichž existence byla úzce spjata s rodovým dělením a s proměnlivou politikou doby třicetileté války.
