Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského
Jan Vilém Sasko-Altenburský (1600–1632) byl vévoda z ernestinské větve Wettinů a jeden ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku. Sloužil jako plukovník v saské armádě během třicetileté války. Jeho podobizna zdobí společné čtyřbratrové tolary ražené v mincovně v Saalfeldu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1763, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1776 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1775 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1775 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1785 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1785 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1784 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Jan Vilém Sasko-Altenburský se narodil 13. dubna 1600 v Torgau jako třetí syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského z jeho druhého manželství s Annou Marií Falcko-Neuburskou. Po otcově smrti v roce 1602 zdědil vévodství Sasko-Altenburské společně se svými bratry Janem Filipem, Fridrichem a Fridrichem Vilémem. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saský kurfiřt Kristián II. a jejich strýc vévoda Jan II.
Po válce o jülišské dědictví byli bratři formálně investováni vévodstvími Jülich, Kleve a Berg, jednalo se však pouze o titulární hodnost bez skutečné vlády nad těmito územími. V roce 1612 zahájili bratři studia na lipské univerzitě. Když roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší Jan Filip, ujal se samostatné vlády výměnou za finanční apanáž pro mladší sourozence. Jan Vilém poté podnikl kavalírskou cestu po Evropě – navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry, přičemž ho doprovázel nejmladší bratr Fridrich Vilém.
Za třicetileté války vstoupil Jan Vilém do služeb saského kurfiřta Jana Jiřího I. a dosáhl hodnosti plukovníka. V prosinci 1632 však podlehl horečce v armádním táboře poblíž slezského Břehu. Bylo mu pouhých 32 let. Jeho ostatky byly uloženy v kostele svaté Žofie v Drážďanech. Zemřel svobodný a bez potomků.
Z numismatického hlediska je Jan Vilém vyobrazen na čtyřbratrových tolarech, které se razily v mincovně v Saalfeldu v letech 1605 až 1625. Na rubu těchto stříbrných mincí jsou zobrazena poprsí tří mladších bratrů – Fridricha, Jana Viléma a Fridricha Viléma – zatímco líc nese podobiznu nejstaršího Jana Filipa. Tyto tolary patří mezi zajímavé doklady saského mincovnictví raného 17. století.
