Mince Jana Viléma Sasko-Altenburského

Jan Vilém Sasko-Altenburský se narodil 13. dubna 1600 v Torgau jako třetí syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského z jeho druhého manželství s Annou Marií Falcko-Neuburskou. Po otcově smrti v roce 1602 zdědil vévodství Sasko-Altenburské společně se svými bratry Janem Filipem, Fridrichem a Fridrichem Vilémem. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saský kurfiřt Kristián II. a jejich strýc vévoda Jan II.

Po válce o jülišské dědictví byli bratři formálně investováni vévodstvími Jülich, Kleve a Berg, jednalo se však pouze o titulární hodnost bez skutečné vlády nad těmito územími. V roce 1612 zahájili bratři studia na lipské univerzitě. Když roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší Jan Filip, ujal se samostatné vlády výměnou za finanční apanáž pro mladší sourozence. Jan Vilém poté podnikl kavalírskou cestu po Evropě – navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry, přičemž ho doprovázel nejmladší bratr Fridrich Vilém.

Za třicetileté války vstoupil Jan Vilém do služeb saského kurfiřta Jana Jiřího I. a dosáhl hodnosti plukovníka. V prosinci 1632 však podlehl horečce v armádním táboře poblíž slezského Břehu. Bylo mu pouhých 32 let. Jeho ostatky byly uloženy v kostele svaté Žofie v Drážďanech. Zemřel svobodný a bez potomků.

Z numismatického hlediska je Jan Vilém vyobrazen na čtyřbratrových tolarech, které se razily v mincovně v Saalfeldu v letech 1605 až 1625. Na rubu těchto stříbrných mincí jsou zobrazena poprsí tří mladších bratrů – Fridricha, Jana Viléma a Fridricha Viléma – zatímco líc nese podobiznu nejstaršího Jana Filipa. Tyto tolary patří mezi zajímavé doklady saského mincovnictví raného 17. století.