Mince Jindřicha IV. Sálského
Mince Jindřicha IV. Sálského odkazují na římského krále a císaře Jindřicha IV. (1050–1106), který vládl v letech 1056–1106. Jeho éru určily saské vzpoury a především investiturní spor s papežstvím, proslulý cestou „do Canossy“ roku 1077.
Řazení produktů
Výpis produktů
Speciální ročníková sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 s motivem „Vítej na světě“. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je doplněna tematickou žetonovou ražbou...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 v tematickém provedení k Mistrovství světa v ledním hokeji 2024. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je doplněna...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky pro rok 2024 v běžné kvalitě přináší kompletní aktuální nominální řadu české měny. Reprezentativní balení s tematickým motivem...
Reprezentativní sada oběžných mincí České republiky pro rok 2003 připomíná 10 let existence české měny a činnosti České mincovny. Kompletní nominální řada v běžné kvalitě je...
Oficiální sada oběžných mincí České republiky z roku 1995 představuje kompletní nominální řadu české měny v běžné kvalitě. Emise vznikla krátce po měnovém osamostatnění státu a...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná pětikoruna z roku 1929 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Velký bronzový follis císaře Maximiana Herculia ražený v Římě na počátku 4. století představuje výrazný doklad tetrarchické měnové reformy. Motiv bohyně Mince zdůrazňuje...
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. z roku 1905 patří mezi klasické oběžné mince pozdního období Rakousko-Uherska. Reprezentuje stabilní měnový systém korunové reformy a...
Mince Jindřicha IV. Sálského připomínají Jindřicha IV. (1050–1106), panovníka sálské dynastie, který se stal římským králem už jako dítě a po smrti otce Jindřicha III. nastoupil roku 1056. V prvních letech za něj vládla regentská vláda, jejíž autorita byla křehká a v říši rychle sílily ambice knížat. Jakmile začal vládnout samostatně, usiloval o obnovu královské moci, zejména v Sasku, kde narážel na odpor místní šlechty a na opakované povstání.
Nejznámější kapitolu jeho života představuje investiturní spor, střet o to, zda smí král udělovat biskupům prsten a berlu a tím fakticky rozhodovat o obsazení církevních úřadů. Konflikt s papežem Řehořem VII. vyústil v exkomunikaci a Jindřichova pozice se ocitla v ohrožení, protože část říšských velmožů hledala příležitost k jeho sesazení. V zimě 1077 proto podnikl dramatickou cestu přes Alpy a u hradu Canossa dosáhl zrušení klatby, čímž získal čas, ale spor tím neskončil.
V následujících letech se říše rozdělila: část knížat zvolila protikrále Rudolfa Švábského a Jindřich musel vést dlouhou občanskou válku. Zároveň pokračoval boj s papežstvím, v němž Jindřich podporoval protipopeže a nakonec se pokusil prosadit svou autoritu i v Itálii. Roku 1084 byl v Římě korunován císařem, avšak jeho vláda zůstávala zatížena neustálým vyjednáváním s knížaty a s proměnlivými aliancemi, které oslabovaly tradiční královskou oporu.
Tragický závěr přinesl rodinný konflikt: proti Jindřichovi se postavil vlastní syn, pozdější císař Jindřich V., jenž využil nespokojenosti velmožů a donutil otce k abdikaci. Sesazený panovník se ještě pokusil o návrat, ale zemřel roku 1106 v Lutychu, mimo hlavní mocenské centrum, které kdysi ovládal. Jeho život tak vystihuje dobu, kdy se v Evropě proměňoval vztah mezi světskou a církevní mocí a kdy se říšská autorita musela znovu vymezovat uprostřed vnitřních válek i papežských zásahů.
