Mince Jiřího III.

Mince Jiřího III. představují fascinující numismatickou kroniku šedesátileté vlády britského panovníka, který čelil americké revoluci, francouzské revoluci i napoleonským válkám. Vládl od roku 1760 až do své smrti v roce 1820 a za jeho panování prošlo britské mincovnictví zásadní proměnou, která položila základy moderní měnové soustavy.

Jiří III., pocházející z hannoverské dynastie, nastoupil na trůn v období vrcholící britské koloniální expanze. Jeho rané ražby zobrazují mladého krále s charakteristickou parukou a latinským nápisem GEORGIUS III DEI GRATIA. Po ztrátě amerických kolonií v roce 1783 se Británie soustředila na evropské záležitosti a boj proti Napoleonovi, což se odrazilo i v mincovní produkci. Válečné výdaje vedly k ražbě nouzových mincí a zavedení papírových bankovek.

Rok 1816 přinesl velkou mincovní reformu, která stanovila zlatý standard a zavedla moderní libru šterlinků rozdělenou na dvacet šilinků. Vznikl tak legendární zlatý sovrén s ikonickým zobrazením svatého Jiří zabíjejícího draka od Benedetta Pistrucciho. Stříbrné koruny, půlkoruny a šilinky z tohoto období patří mezi nejkrásnější britské ražby. Zajímavostí jsou měděné tokeny a kartové peníze, které razily soukromé společnosti během nedostatku drobných mincí.

Z numismatického hlediska jsou mimořádně cenné guineje s pěti portréty monarchy dokumentujícími jeho postupné stárnutí a vzácné pattern coins - zkušební ražby nerealizovaných návrhů. Období Jiřího III. zahrnuje i ražby pro Irsko, britskou Indii a další kolonie, což vytváří bohatou sběratelskou oblast. Jeho mince jsou svědectvím transformace Británie z agrární země v průmyslovou velmoc a zůstávají vyhledávanými artikly pro sběratele specializované na období napoleonských válek a počátků industrializace.