Mince Johanna Ernsta von Thuna
Mince Johanna Ernsta von Thuna odkazují na Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu (1643–1709), salcburského knížete-arcibiskupa v letech 1687–1709. Jeho vláda spadá do barokní éry a je spojena s církevní správou i reprezentací samostatného salcburského knížectví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Johanna Ernsta von Thuna připomínají Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu (1643–1709), významného církevního hodnostáře barokní doby. Narodil se v Praze do šlechtického rodu Thunů, který měl silné postavení v českých zemích i v habsburské monarchii. Duchovní dráhu spojil s vysokými úřady a roku 1687 byl zvolen salcburským knížetem-arcibiskupem, čímž se stal nejen církevním pastýřem, ale i světským vládcem svého území.
Salcburské arcibiskupství mělo v rámci Svaté říše římské postavení říšského knížectví a jeho hlava vykonávala plnou panovnickou moc. Jan Arnošt vládl v době, kdy se Evropa vzpamatovávala z válek s Osmanskou říší a kdy se barokní kultura stávala výrazným nástrojem reprezentace moci. Podporoval výstavbu sakrálních i světských staveb a pokračoval v rozvoji Salcburku jako významného duchovního centra.
Jeho vláda byla spojena s důsledným prosazováním katolické víry v duchu protireformace. Církevní správa, školství i klášterní život byly pod jeho dohledem organizovány tak, aby odpovídaly ideálům tridentské reformy. Arcibiskup usiloval o upevnění kázně a jednoty, což odpovídalo širším trendům habsburské politiky ve střední Evropě.
Rod Thun-Hohensteinů zanechal výraznou stopu také v českých zemích, kde vlastnil rozsáhlé statky a podílel se na zemské politice. Jan Arnošt zemřel roku 1709 a byl pohřben v salcburské katedrále. Jeho éra představuje období, kdy se církevní knížectví opíralo o spojení duchovní autority, barokní reprezentace a říšského postavení v rámci složitého evropského mocenského systému.
