Mince Johanna Ernsta von Thuna

Mince Johanna Ernsta von Thuna připomínají Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu (1643–1709), významného církevního hodnostáře barokní doby. Narodil se v Praze do šlechtického rodu Thunů, který měl silné postavení v českých zemích i v habsburské monarchii. Duchovní dráhu spojil s vysokými úřady a roku 1687 byl zvolen salcburským knížetem-arcibiskupem, čímž se stal nejen církevním pastýřem, ale i světským vládcem svého území.

Salcburské arcibiskupství mělo v rámci Svaté říše římské postavení říšského knížectví a jeho hlava vykonávala plnou panovnickou moc. Jan Arnošt vládl v době, kdy se Evropa vzpamatovávala z válek s Osmanskou říší a kdy se barokní kultura stávala výrazným nástrojem reprezentace moci. Podporoval výstavbu sakrálních i světských staveb a pokračoval v rozvoji Salcburku jako významného duchovního centra.

Jeho vláda byla spojena s důsledným prosazováním katolické víry v duchu protireformace. Církevní správa, školství i klášterní život byly pod jeho dohledem organizovány tak, aby odpovídaly ideálům tridentské reformy. Arcibiskup usiloval o upevnění kázně a jednoty, což odpovídalo širším trendům habsburské politiky ve střední Evropě.

Rod Thun-Hohensteinů zanechal výraznou stopu také v českých zemích, kde vlastnil rozsáhlé statky a podílel se na zemské politice. Jan Arnošt zemřel roku 1709 a byl pohřben v salcburské katedrále. Jeho éra představuje období, kdy se církevní knížectví opíralo o spojení duchovní autority, barokní reprezentace a říšského postavení v rámci složitého evropského mocenského systému.