Mince Josefa I.
Mince Josefa I. odkazují na habsburského císaře Josefa I. (1678–1711), vládnoucího v letech 1705–1711. Jeho krátké panování spadá do války o španělské dědictví a do období, kdy se Vídeň snažila upevnit postavení monarchie v Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Josefa I. připomínají Josefa I. (1678–1711), habsburského panovníka, který se stal římským králem už roku 1690 a po smrti otce Leopolda I. nastoupil roku 1705 na trůn jako císař Svaté říše římské, český král a uherský král. Vyrůstal v prostředí, kde se dynastická politika prolínala s trvalým soupeřením s Francií i s obranou proti Osmanské říši. Do nejvyššího úřadu vstoupil jako zkušený vladařský dědic, protože se už před rokem 1705 podílel na chodu dvora a státní správy.
Jeho vládu rozhodujícím způsobem určovala válka o španělské dědictví, která propukla roku 1701 a zasáhla téměř celou Evropu. Josef pokračoval v linii habsburských nároků proti francouzským Bourbonům a musel koordinovat rozsáhlé vojenské a finanční úsilí monarchie. Zároveň se snažil udržet spolupráci se spojenci a řídit složité vztahy uvnitř říše, kde jednotlivá knížata sledovala vlastní zájmy.
V uherských zemích čelil povstání Františka II. Rákócziho, které vypuklo roku 1703 a proměnilo východní část monarchie v dlouhodobé bojiště. Josef I. usiloval o stabilizaci poměrů kombinací vojenského tlaku a politických jednání, aby zabránil rozšíření konfliktu a oslabení habsburské moci. V českých zemích jeho doba pokračovala v poválečné obnově po 17. století a v upevňování centralizované správy, která se opírala o dvorská centra ve Vídni.
Josef I. zemřel náhle v dubnu 1711, bez mužského dědice, což otevřelo cestu k nástupu jeho bratra Karla VI. Krátké panování tak uzavírá etapu, kdy se habsburská monarchie musela současně vyrovnávat s velkou evropskou válkou i s vnitřními otřesy v Uhrách. Jeho vláda zůstává spojena s vrcholící barokní érou a s úsilím udržet dynastickou rovnováhu v Evropě na počátku 18. století.





