Mince Justiniána I.
Mince Justiniána I. odkazují na byzantského císaře Justiniána I. Velikého (cca 482–565), který vládl v letech 527–565. Jeho éra je spojena s kodifikací římského práva, velkolepou stavební činností a pokusem obnovit jednotu Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Justiniána I. připomínají Justiniána I. Velikého (cca 482–565), císaře Východořímské říše, který nastoupil na trůn roku 527 po boku svého strýce Justina I. a po jeho smrti vládl samostatně až do roku 565. Pocházel z balkánského prostředí a svou kariéru vybudoval v konstantinopolském dvoře, kde si osvojil římskou tradici i ambici obnovit někdejší slávu impéria.
Jeho jméno je neoddělitelně spojeno s kodifikací římského práva, známou jako Corpus iuris civilis. Pod vedením právníka Triboniana vznikl soubor zákonů, který shrnoval a systematizoval starší právní normy a stal se základem pozdější evropské právní kultury. Tento projekt představoval snahu upevnit autoritu státu a dát říši jednotný právní rámec.
Justinián rovněž usiloval o obnovení územní celistvosti římského světa. Jeho vojevůdci Belisar a Narsés dobyli severní Afriku, Itálii i část Hispánie, čímž dočasně rozšířili byzantskou moc na západ. Tyto výpravy však byly nákladné a vyčerpávaly finance i obyvatelstvo, zvláště když říši současně sužoval mor a opakované konflikty s Persií.
V oblasti kultury a architektury zanechal výraznou stopu přestavbou Konstantinopole po povstání Niká roku 532. Nejznámější památkou jeho éry je chrám Hagia Sofia, symbol byzantské duchovní i politické moci. Justiniánova dlouhá vláda tak spojila právní reformu, vojenské ambice i monumentální stavební činnost a stala se jedním z vrcholů pozdně antického světa.
