Mince Justiniána I.
Justinián I. vládl Byzantské říši v letech 527–565 a jeho solidus se stal vzorem zlatého mincovnictví na několik staletí. Ražby tohoto císaře dokumentují pokus o obnovu římské velikosti a rozšíření křesťanství. Pro sběratele představují vrcholné období byzantského mincovnictví s charakteristickým čelním portrétem panovníka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1759 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Justinián I. Veliký vládl Byzantské říši v letech 527 až 565 a jeho éra představuje zlatý věk raně byzantského státu. Pod jeho vládou došlo k poslednímu pokusu obnovit územní rozsah Římské říše a současně k vytvoření právního kodexu, který ovlivnil evropské právo na tisíciletí dopředu. Mincovnictví této epochy dosáhlo mimořádné kvality a standardizace.
Justiniánovy zlaté solidy, stříbrné miliarense a bronzové folles zavedly nový ikonografický standard s čelním zobrazením císaře v diadému a s globem zakončeným křížem. Byzantský solidus z jeho období obsahoval 4,5 gramu čistého zlata a stal se nejdůvěryhodnější měnou středověkého světa. Nápisy D N IVSTINIANVS PP AVG kombinují latinskou tradici s byzantskou titulaturu.
Významnou inovací bylo zavedení datování podle vládních let na bronzových mincích, což usnadňuje přesné časové zařazení. Mincovny v Konstantinopoli, Kartágu, Ravenně a dalších městech produkovaly ražby jednotného stylu, což dokládá centralizaci správy. Revers mincí často zobrazuje Viktorii s křížem nebo anděla, symbolizující božskou podporu císařovy vlády.
Pro numismatiky jsou Justiniánovy ražby klíčové pro pochopení přechodu od antiky ke středověku. Sběratelská hodnota spočívá v jejich historickém významu jako svědků doby, kdy byzantská civilizace dosáhla vrcholu své moci a vytvořila kulturní základy východní Evropy.
