Mince Justiniána I.
Mince Justiniána I. odkazují na byzantského císaře Justiniána I. Velikého (cca 482–565), který vládl v letech 527–565. Jeho éra je spojena s kodifikací římského práva, velkolepou stavební činností a pokusem obnovit jednotu Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1938 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem prezidenta Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Drobná oběžná mince o hodnotě 10 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou součást každodenního platebního styku habsburské monarchie. Ražba z roku 1872...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou oběžnou ražbu Rakouského císařství druhé poloviny 19. století. Patří do...
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1842 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Mince Justiniána I. připomínají Justiniána I. Velikého (cca 482–565), císaře Východořímské říše, který nastoupil na trůn roku 527 po boku svého strýce Justina I. a po jeho smrti vládl samostatně až do roku 565. Pocházel z balkánského prostředí a svou kariéru vybudoval v konstantinopolském dvoře, kde si osvojil římskou tradici i ambici obnovit někdejší slávu impéria.
Jeho jméno je neoddělitelně spojeno s kodifikací římského práva, známou jako Corpus iuris civilis. Pod vedením právníka Triboniana vznikl soubor zákonů, který shrnoval a systematizoval starší právní normy a stal se základem pozdější evropské právní kultury. Tento projekt představoval snahu upevnit autoritu státu a dát říši jednotný právní rámec.
Justinián rovněž usiloval o obnovení územní celistvosti římského světa. Jeho vojevůdci Belisar a Narsés dobyli severní Afriku, Itálii i část Hispánie, čímž dočasně rozšířili byzantskou moc na západ. Tyto výpravy však byly nákladné a vyčerpávaly finance i obyvatelstvo, zvláště když říši současně sužoval mor a opakované konflikty s Persií.
V oblasti kultury a architektury zanechal výraznou stopu přestavbou Konstantinopole po povstání Niká roku 532. Nejznámější památkou jeho éry je chrám Hagia Sofia, symbol byzantské duchovní i politické moci. Justiniánova dlouhá vláda tak spojila právní reformu, vojenské ambice i monumentální stavební činnost a stala se jedním z vrcholů pozdně antického světa.
