Mince Justiniána I.
Mince Justiniána I. pocházejí z let 527–565, kdy vládl východořímské říši. Razilo je přes deset mincoven od Konstantinopole, Antiochie a Nikomédie po znovudobyté Kartágo, Ravennu a Řím. Zlaté solidy nesou anděla s křížem, od roku 538/539 mají měděné folly císaře zpředu a rok jeho vlády.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Justinián I. (asi 482–565) se narodil ve vesnici Tauresium nedaleko dnešního Skopje a byl posledním císařem, jehož mateřštinou byla latina. Do Konstantinopole ho povolal strýc Justin, který se roku 518 stal císařem. Synovec byl jeho nejbližším rádcem, v dubnu 527 se stal spoluvládcem a po strýcově smrti 1. srpna téhož roku vládl sám. Manželkou mu byla bývalá herečka Theodora.
Roku 532 vypuklo v hlavním městě povstání Nika, které krvavě potlačili vojevůdci Belisar a Mundus. Na místě vyhořelého chrámu pak dal postavit novou Hagii Sofii, vysvěcenou roku 537. Komise vedená Tribonianem sestavila soubor římského práva později zvaný Corpus iuris civilis. Belisar dobyl v letech 533–534 vandalskou severní Afriku a ve válce s Ostrogóty od roku 535 získala říše zpět Itálii.
Války vyčerpávaly pokladnu a od roku 541 zasáhla říši morová epidemie, která postihla i císaře. Justinián zemřel 14. listopadu 565 v Konstantinopoli bez potomků a nástupcem se stal synovec Justin II.
Na začátku vlády převzal mince svého strýce: solidus s poprsím císaře ve tříčtvrtečním pohledu a s andělem s dlouhým křížem na rubu. Kolem roku 538 se poprsí obrátilo zpředu a na měděných follech se od 538/539, dvanáctého roku jeho vlády, začal pravidelně uvádět letopočet vlády. Vycházelo to z jeho novely 47 z 31. srpna 537, podle níž se úřední listiny datovaly rokem panování císaře. Mince razila Konstantinopol, Thessaloniké, Nikomédie, Kyzikos, Antiochie a Alexandrie a na dobytém západě Kartágo, Ravenna, Řím a Salona.





