Mince Karla Alexandra Braniborsko-Ansbachského

Mince Karla Alexandra Braniborsko-Ansbachského připomínají Karla Alexandra (1736–1806), posledního markraběte z francké linie Hohenzollernů, jenž vládl v Ansbachu od roku 1757 a po roce 1769 také v Bayreuthu. Narodil se jako syn Karla Viléma Fridricha a vyrůstal v prostředí menšího říšského knížectví, které bylo součástí složité mozaiky Svaté říše římské. Jeho nástup na trůn znamenal pokračování rodové vlády, avšak v době, kdy postavení drobných států stále více záviselo na mocenské rovnováze mezi Pruskem a Rakouskem.

Politicky byl Karel Alexandr úzce spojen s pruským dvorem, což odpovídalo příbuzenským vazbám rodu Hohenzollernů. Vnitřní správa jeho zemí čelila finančním obtížím a omezeným zdrojům, které byly typické pro menší francká knížectví 18. století. Dvorský život si však udržoval reprezentativní ráz a markrabě podporoval kulturní prostředí Ansbachu i Bayreuthu.

Zásadním momentem jeho vlády se stal rok 1791, kdy se rozhodl vzdát vlády a postoupit obě markrabství Prusku. Tento krok ukončil více než dvousetletou samostatnou existenci braniborsko-ansbašské linie a začlenil území do pruského státního celku. Šlo o výraz proměny doby, kdy se menší říšská knížectví postupně dostávala pod kontrolu silnějších mocností.

Po abdikaci odešel Karel Alexandr do Anglie, kde prožil zbytek života. Jeho manželství s britskou šlechtičnou Elizabeth Craven vyvolalo pozornost evropských dvorů a symbolizovalo jeho osobní odklon od tradiční německé politiky. Zemřel roku 1806, tedy v roce zániku Svaté říše římské, a jeho osud tak uzavírá kapitolu franckých Hohenzollernů v předvečer napoleonské přestavby Německa.