Mince Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Mince Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského pocházejí z období vlády tohoto osvíceného vévody, který řídil své vévodství v letech 1735 až 1780. Jeho tolary, zlaté dukáty a drobné stříbrné ražby představují vrcholné dílo barokní a rokokové numismatiky severního Německa, kde se mísila umělecká elegance s praktickou měnovou politikou.
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě dvou třetin tolarského standardu z roku 1765 pochází z Brunšvicko-Wolfenbüttelského vévodství, jednoho z tradičních států Svaté říše římské. Tato mince,...
Ovládací prvky výpisu
Mince Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského dokumentují éru významného hospodářského a kulturního rozkvětu tohoto středoněmeckého vévodství. Stříbrné tolary z jeho vlády zobrazují vévodův portrét v paruce podle dobové módy, často s řádem podvazkového řádu, který obdržel od britského krále Jiřího II. Karel I. byl bratrancem pruského krále Fridricha II. Velikého a udržoval s ním složité vztahy poznamenané územními spory i dynastickými vazbami. Jeho mincovní politika byla ovlivněna lipskou mincovní konvencí z roku 1753, která sjednotila měnové systémy německých států. Vévodství Brunšvicko-Wolfenbüttel za jeho vlády razilo také památní tolary k významným událostem, včetně stříbrných ražeb připomínajících brunšvickou horní těžbu v oblasti Harzu, která byla zdrojem stříbra pro mincovnu. Karel I. podporoval osvícenské myšlenky a jeho dvůr ve Wolfenbüttelu se stal centrem vědy a umění, což se odrazilo i v kvalitě mincovních ražeb. Mezi sběrateli jsou jeho mince ceněné pro precizní rytecké zpracování a historickou hodnotu, neboť představují numismatické dědictví jednoho z kulturně nejvýznamnějších německých vévodství před sjednocením Německa.
