Mince Karla II. Eugena

Mince Karla II. Eugena dokumentují nejdelší vládu v dějinách württemberského vévodství, která trvala přes půl století (1737-1793). Karel Eugen nastoupil na trůn jako šestnáctiletý mladík a jeho panování prošlo dramatickým vývojem od barokního absolutismu k osvícenským reformám. Jeho mincovní produkce odráží proměny uměleckých stylů od pozdního baroka přes rokoko až po raný klasicismus, což činí jeho ražby mimořádně rozmanitými a sběratelsky atraktivními.

Stuttgartská a ludwigsburská mincovna vytvářely za Karlovy vlády reprezentativní stříbrné tolary s vévodským portrétem, který se postupně měnil podle dobové módy. Rub mincí zdobí württemberský erb se třemi parohy nebo alegorie ctností a prosperity. Výjimečné jsou zlaté dukáty a karoliny, často ražené k významným událostem jako byly vévodovy narozeniny nebo dvorské slavnosti. Zajímavostí jsou konvenční krejcary s monogramem, které se staly běžným platidlem v celém jihozápadním Německu.

Numismatická hodnota Karlových mincí spočívá v jejich uměleckém zpracování a historickém významu. Vévoda byl kontroverzní postavou – na jedné straně tyran, který rozpoutal konflikt se stavy, na druhé mecenáš umění, zakladatel proslulé Karlovy školy. Jeho mince jsou svědectvím hospodářské síly Württemberska, které patřilo k nejbohatším německým státům. Pro české sběratele může být zajímavé, že Karel Eugen udržoval diplomatické styky s vídeňským dvorem a jeho mince často kolovaly v rakouských dědičných zemích včetně českého pohraničí.